Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. duben 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. duben 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kaldery a srázy v blízkosti jižního pólu Io

Uznání: PIRL (Univ. of Arizona), Galileo Project, NASA

Čelíc intenzívním radiačním pásům, kosmická sonda Galileo prolétla 22. února ještě jednou v blízkosti povrchu Jupiterova měsíce Io (zní jako EYE-oh). Tento dramatický pohled na oblast v blízkosti jižního pólu vulkanického měsíce vznikl kombinací černobílých snímků s vysokým rozlišením pořízených při tomto přiblížení spolu s barevnými daty zaznamenanými loni v létě. Vidíme zde aktivní a cizí krajinu s jasnými bílými oblastmi, tvořených pravděpodobně zmrzlým oxidem siřičitým, které se zdají být koncentrovány v blízkosti zlomů a srázů. Tři zlověstné temné skvrny, každá s průměrem 6 - 12 mil, jsou vulkanické krátery nebo kaldery pokryté nedávno vyvrženou temnou lávou. Klikatý kanál spojuje levou dolní kalderu s nažloutlým proudem lávy. Io je malý měsíc, ale jeho neustálá aktivita je řízena drastickými slapovými silami vyvolanými Jupiterem a dalšími měsíci. Odhaduje se, že vulkanická činnost kompletně přetvoří povrch Io každý milión let.

Štítky: Io, Sopka, Kaldera


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »