Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. únor 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. únor 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Julius Caesar a přestupný rok

Uznání: Rune Rysstad

Dnešní přestupný den 29. února nastává poměrně vzácně. Julius Caesar, který je na obrázku nahoře na jím ražené minci, v roce 46 před Kristem vytvořil kalendářní systém, který přidal každé čtyři roky jeden přestupný den. Caesar, který jednal na radu alexandrijského astronoma Sosigenese, tak reagoval na skutečnost, že zemský rok je o něco delší než 365 dní. V moderní terminologii doba, za kterou Země oběhne kolem Slunce je o něco delší, než 365 násobek doby otočení Země (vzhledem ke Slunci - ve skutečnosti víme, že to trvá asi 365,24219 otoček). Takže dokud kalendářní roky obsahovaly 365 dní, tak se od skutečného roku každé čtyři roky posunovaly o jeden den. Nakonec by se červenec, (anglicky July, pojmenovaný po samotném Juliu Caesarovi) ocitly na severní polokouli uprostřed zimy! Přijetím přestupného roku s jedním dnem navíc každé čtyři roky se kalendářní rok posouvá mnohem méně. Systém juliánského kalendáře se používal až do roku 1582, kdy papež Řehoř XIII udělal další jemnou úpravu, když řekl, že přestupný den by neměl nastat v letech končících na "OO", pokud ovšem nejsou dělitelné 400. Tento gregoriánský kalendář běžně užíváme dodnes.

Štítky: Julius Caesar, Přestupné dny, Leap year


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »