logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Nebeské žíly
ČAM Červen 2013
Česká astrofotografie měsíce
Aktivní oblast 2082
Maxim Usatov
Aktivní oblast 2082 Foto: Maxim Usatov
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše září ráno nízko nad východním obzorem jako Jitřenka. Mars je vidět v Panně do půlnoci. Saturn je vidět skoro celou noc ve Vahách, zapadá před ránem.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
Výzkum vypařujících se exoplanet 2012.06.15 13:20

het.jpgAstronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou. Jejich objev může astronomům pomoci lépe porozumět vzájemným interakcím mezi hvězdou a planetou v jiných planetárních soustavách, kde by se mohl vyskytovat život.

Výzkum se týkal hvězdy HD 189733 ze souhvězdí Lišky (Vulpecula), která je od Země vzdálena 63 světelné roky.

V roce 2010 studoval tuto hvězdu jiný tým astronomů v oboru ultrafialového záření pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a zjistil, že planeta pojmenovaná HD 189733b uvolňuje do okolního prostoru vodík.

Výzkumy provedené na University of Texas a Wesleyan University vedly ke zjištění, že tento proudící plynný vodík - studovaný v oboru záření o různých vlnových délkách na jednom z největších pozemních dalekohledů světa - je mnohem teplejší, než se předpokládalo. Tato teplota je důležitá: ukazuje, že intenzivní záření této hvězdy interaguje s atmosférou planety.

I když planeta zřejmě není vhodná k životu, takovéto výzkumy mohou pomoci astronomům pochopit, jak vzájemné působení mezi mateřskou hvězdou a jejími "dětmi" (planetami) může ovlivňovat život, který by mohl vzniknout v jiných planetárních soustavách.

"Jednoho dne použijeme podobnou techniku k výzkumu atmosfér mnohem menších, Zemi podobných planet," říká Michael Endl (University of Texas). "Domnívám se, že rychlost pokroku je v současnosti ohromující. Před 20 roky nikdo neznal žádnou exoplanetu a nyní již studujeme jejich atmosféry."

Dráha exoplanety HD 189733b Planeta HD 189733b není podobná Zemi - jedná se o plynného obra, který je o 20 % hmotnější než Jupiter, avšak kolem mateřské hvězdy obíhá 10krát blíže než Merkur kolem Slunce. Jedná se o exotický typ planety, který astronomové označují termínem "horký Jupiter".

Astronomové již objevili více než 750 exoplanet obíhajících kolem hvězd v naší Galaxii (kromě našeho Slunce), avšak jejich atmosféry studovali pouze u několika z nich prostřednictvím kosmických observatoří a největších pozemních dalekohledů, jako je například Hobby-Eberly Telescope (HET), který je vybaven objektivem o průměru 9,2 m.

Studovat atmosféry těchto planet je zatím možné pouze v případě, kdy planeta při pohledu ze Země přechází před kotoučkem hvězdy.

"Pokaždé, když planeta přechází před hvězdou, blokuje malou část jejího záření. Pokud planeta není obklopena atmosférou, pouze zastíní nepatrnou část povrchu hvězdy a určité množství jejího záření. Avšak pokud planeta má svoji vlastní atmosféru, plyny v ní obsažené pohltí další část záření," vysvětluje Seth Redfield. Takovéto úkazy označujeme termínem tranzity.

Pozorování tranzitl exoplanety HD 189733b V roce 2007 oznámil Seth Redfield, který pracoval jako postgraduální vědecký pracovník na McDonald Observatory, že v atmosféře planety objevil plynný sodík. Tato zpráva vznikla na základě několika stovek pozorování pomocí dalekohledu HET rozložených do období jednoho roku, kdy planeta pravidelně přecházela jak před kotoučkem hvězdy (nastal tranzit planety), tak i za hvězdou (nastal zákryt planety).

Astronomové pořídili spektrum hvězdy nebo planety, když rozložili jejich světlo na jednotlivé vlnové délky (barvy). Spektrum se podobá čárovému kódu, který astronomům umožňuje určit chemické složení, teplotu, rychlost a směr pohybu daného objektu. Odečtením spektra hvězdy (pořízeného v době zákrytu planety) od společného spektra hvězdy + planety (v okamžiku tranzitu) obdržíme spektrum samotné planety (které zatím jinak pořídit neumíme).

Právě pořízení spektra tranzitující planety, natož jeho dešifrování, je velice obtížný úkon. V okamžiku, kdy planeta přechází před svojí mateřskou hvězdou a částečně ji zakrývá, odstíní tak pouze 2,5 % celkového záření hvězdy. Pokud je planeta obklopena atmosférou, musíme připočítat dalších 0,3 % zablokovaného světla. Oddělit a prostudovat tato 0,3 % světla hvězdy, to je hlavní cíl tohoto výzkumu. Jen tak zjistíme složení atmosféry tranzitující planety.

Zdroj: mcdonaldobservatory.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 2625x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
AstroTábor 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem: 2. díl o počátcích vesmíru a gravitaci můžete sledovat na TV Noe v sobotu 2. srpna od 20 hod.
07.31 08:34 Nezařazeno J. Suchánek

Poslední evropská loď: Dnes v noci (v 01:47 SELČ) odstartovala na raketě Ariane 5 z evropského kosmodromu v Jižní Americe pátá a historicky poslední zásobovací loď ATV s více než 7 tunami jídla, vědeckého nákladu, náhradních dílů, paliva, vzduchu a vody. K ruské části stanice ISS se má připojit 12. srpna a pobýt zde asi půl roku.
Video ze startu je na stránkách NASA.
07.30 14:19 Kosmo V. Straka

3D modely NASA: NASA rozšířila katalog 3D modelů o stl soubory pro 3D tiskárny. Nabídka se postupně rozšiřuje, nyní obsahuje modely několika sond (Voyager, Cassini...); asteridů (Eros, Itokawa), kráteru na Marsu a další. Nezapomeňte nám poslat snímek Vašeho tisku
07.28 13:40 Nezařazeno K. Mokrý

Jak velký je solární systém?: Můžete zjistit v interaktivní hře na webu BBC (anglicky). Snadno tak např. zjistíte kde končí atmosféra a začíná vesmír.
07.27 13:13 Nezařazeno K. Mokrý

Rosetta čím dál blíže ...: Sonda Rosetta včera úspěšně provedla další větší zážeh (brzdící), který upraví její kurs směrem ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Větší manévry na cestě zůstávají už jen dva, 3. srpna a pak ještě v den příletu k cíli, šestého srpna.
Nové snímky komety a 3D model její rotace (kometa má periodu 12,4 hodiny) najdete na webu ESA.
07.24 19:15 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce