logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mlhovina Motýlek z Hubbla
ČAM Srpen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Stopy světla
Radovan Mrllák
Stopy světla Foto: Radovan Mrllák
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Výzkum vypařujících se exoplanet 2012.06.15 13:20

het.jpgAstronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou. Jejich objev může astronomům pomoci lépe porozumět vzájemným interakcím mezi hvězdou a planetou v jiných planetárních soustavách, kde by se mohl vyskytovat život.

Výzkum se týkal hvězdy HD 189733 ze souhvězdí Lišky (Vulpecula), která je od Země vzdálena 63 světelné roky.

V roce 2010 studoval tuto hvězdu jiný tým astronomů v oboru ultrafialového záření pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a zjistil, že planeta pojmenovaná HD 189733b uvolňuje do okolního prostoru vodík.

Výzkumy provedené na University of Texas a Wesleyan University vedly ke zjištění, že tento proudící plynný vodík - studovaný v oboru záření o různých vlnových délkách na jednom z největších pozemních dalekohledů světa - je mnohem teplejší, než se předpokládalo. Tato teplota je důležitá: ukazuje, že intenzivní záření této hvězdy interaguje s atmosférou planety.

I když planeta zřejmě není vhodná k životu, takovéto výzkumy mohou pomoci astronomům pochopit, jak vzájemné působení mezi mateřskou hvězdou a jejími "dětmi" (planetami) může ovlivňovat život, který by mohl vzniknout v jiných planetárních soustavách.

"Jednoho dne použijeme podobnou techniku k výzkumu atmosfér mnohem menších, Zemi podobných planet," říká Michael Endl (University of Texas). "Domnívám se, že rychlost pokroku je v současnosti ohromující. Před 20 roky nikdo neznal žádnou exoplanetu a nyní již studujeme jejich atmosféry."

Dráha exoplanety HD 189733b Planeta HD 189733b není podobná Zemi - jedná se o plynného obra, který je o 20 % hmotnější než Jupiter, avšak kolem mateřské hvězdy obíhá 10krát blíže než Merkur kolem Slunce. Jedná se o exotický typ planety, který astronomové označují termínem "horký Jupiter".

Astronomové již objevili více než 750 exoplanet obíhajících kolem hvězd v naší Galaxii (kromě našeho Slunce), avšak jejich atmosféry studovali pouze u několika z nich prostřednictvím kosmických observatoří a největších pozemních dalekohledů, jako je například Hobby-Eberly Telescope (HET), který je vybaven objektivem o průměru 9,2 m.

Studovat atmosféry těchto planet je zatím možné pouze v případě, kdy planeta při pohledu ze Země přechází před kotoučkem hvězdy.

"Pokaždé, když planeta přechází před hvězdou, blokuje malou část jejího záření. Pokud planeta není obklopena atmosférou, pouze zastíní nepatrnou část povrchu hvězdy a určité množství jejího záření. Avšak pokud planeta má svoji vlastní atmosféru, plyny v ní obsažené pohltí další část záření," vysvětluje Seth Redfield. Takovéto úkazy označujeme termínem tranzity.

Pozorování tranzitl exoplanety HD 189733b V roce 2007 oznámil Seth Redfield, který pracoval jako postgraduální vědecký pracovník na McDonald Observatory, že v atmosféře planety objevil plynný sodík. Tato zpráva vznikla na základě několika stovek pozorování pomocí dalekohledu HET rozložených do období jednoho roku, kdy planeta pravidelně přecházela jak před kotoučkem hvězdy (nastal tranzit planety), tak i za hvězdou (nastal zákryt planety).

Astronomové pořídili spektrum hvězdy nebo planety, když rozložili jejich světlo na jednotlivé vlnové délky (barvy). Spektrum se podobá čárovému kódu, který astronomům umožňuje určit chemické složení, teplotu, rychlost a směr pohybu daného objektu. Odečtením spektra hvězdy (pořízeného v době zákrytu planety) od společného spektra hvězdy + planety (v okamžiku tranzitu) obdržíme spektrum samotné planety (které zatím jinak pořídit neumíme).

Právě pořízení spektra tranzitující planety, natož jeho dešifrování, je velice obtížný úkon. V okamžiku, kdy planeta přechází před svojí mateřskou hvězdou a částečně ji zakrývá, odstíní tak pouze 2,5 % celkového záření hvězdy. Pokud je planeta obklopena atmosférou, musíme připočítat dalších 0,3 % zablokovaného světla. Oddělit a prostudovat tato 0,3 % světla hvězdy, to je hlavní cíl tohoto výzkumu. Jen tak zjistíme složení atmosféry tranzitující planety.

Zdroj: mcdonaldobservatory.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 2738x   Tisk
Noc Vědců 2014
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Astronomie nezná hranice: Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádá ve dnech 10. a 11. října 2014 netradiční putovní seminář s názvem Astronomie nezná hranice. Podrobnější informace jsou k dispozici na www.branadovesmiru.eu.
09.28 16:11 Nezařazeno F. Martinek

Ranní zvířetníkové světlo:

V těchto dnech je ideální šance na spatření ranního kužele zvířetníkového světla. Ideální místo k pozorování je mimo města, nebo alespoň směrem, kde na východ žádná města nejsou. Názorně je tento bělavý šikmý kužel světla vidět na pěkné panoramatické fotografii Viléma Heblíka z Krouny.

09.27 14:46 Astro M. Gembec

Philae: Přistání na kometě 12. listopadu: Rosetta přinesla další úžasné snímky jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Navíc známe datum přistání modulu Philae: 12. 11. v 18:00 nebo 19:30 SELČ podle toho, zda se přistane v primární lokalitě J nebo záložní C. Více...
09.27 11:00 Kosmo M. Gembec

Meteor: CERN plánuje větší urychlovač: Co přijde po LHC? Ještě větší kruhový urychlovač? Nebo snad lineární? O budoucnosti CERN hovoří jeho ředitel Rolf-Dieter Heuer. Poslouchejte Meteor 27. září od 8:05. Archiv pořadu.
09.26 18:47 Nezařazeno redakce

Sojuz měl po startu problémy: Včerejší start lodi Sojuz nedopadl tak skvěle, jak se původně zdálo z real-time přenosu: záhy po oddělení lodi od horního stupně rakety se jí nevyklopil jeden ze dvou solárních panelů, jejichž rozpětí je kolem 10 metrů. Sojuz se přesto dokázal hladce připojit k ISS dokonce o 4 minuty dřív oproti plánu (dnes v 04:11 SELČ). Zaseknutý panel se vyklopil asi půl hodiny poté, snad díky vibracím a otřesům při dokování. Mimochodem, v našem přenosu jsou videa z této mise.
Nesouměrný Sojuz bez jednoho solárního panelu při příletu ke stanici Foto: Spaceflightnow.com/TV NASA
09.26 15:06 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce