15. vesmírný týden 2014

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti hned zkraje týdne, v pondělí 7. dubna. Využijte jasných večerů k pozorování útvarů na jeho povrchu, které se tento týden budou jevit velmi plasticky.

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,5 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica. Tento týden nastává opozice Marsu, začne být lépe viditelný i večer.
Nedaleko Marsu, v souhvězdí Panny, najdeme také planetky Ceres a Vesta. Pro vyhledání se podívejte na přiloženou mapku.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS			Úkazy měsíců
7. 4.	19:45		7. 4.	Europa přechod měsíc 19:54–22:36 Europa přechod stínu 22:27–(1:12)
9. 4.	21:25		9. 4.	Europa zatmění končí 19:32 Io zákryt začíná 20:38
11. 4.	23:05		10. 4.	Io přechod stínu 19:05–21:21 Io přechod měsíce končí 20:03 Ganymed zákryt začíná 20:56
12. 4.	18:55		13. 4.	Kallisto přechod začíná 23:25
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce byla zvýšená. Po silné erupci X1 z minulého týdne jsme zaznamenali další významnou erupci téměř stejné síly. Pak se aktivita zklidnila, ale na povrchu je stále dostatek skvrn, kde může k něčemu dojít. Například na odvrácené straně došlo o víkendu k další velmi silné erupci. Tak uvidíme, zda se k nám nenatočí i zajímavá skvrna. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary	Plzeň	Ústí nad Labem
Praha	České Budějovice	Liberec
Jihlava	Pardubice	Hradec Králové
Svitavy	Brno	Olomouc
Zlín	Ostrava	Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Jak to vypadá v kosmu, když se rusko-americké vztahy v politice ochlazují? Na to se pokusil ve svém článku odpovědět Dušan Majer. Logicky nám vychází, že Rusové a Američané se ve vesmíru navzájem potřebují. Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj, ale nelze očekávat, že se na vzájemné spolupráci něco změní.
   
• Jak bylo zmíněno minulý týden, problémy s radarem na Floridě donutily týmy ULA a SpaceX odložit starty jejich raket. Nový termín startu pro loď Dragon společnosti SpaceX je 14. dubna ve 22:58 našeho času a o čtyři dny dříve 10. dubna v 19:45 se otevírá startovní okno raketě Atlas V společnosti United Launch Aliance (ULA) s tajnou družicí NROL-67. Pokud tedy půjde vše podle plánu, nové zásoby na ISS by měl dovézt Dragon 16. dubna. Ještě předtím se ale ke stanici vydá nákladní loď Progress M-23M. Start je v plánu již 9. dubna.
   

Výročí:

• 8. dubna 1964 (50 let) odstartovala zkušební kosmická loď Gemini 1. Vynesena byla upravenou balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a chování a ovládání kosmické lodi na dálku. Návrat do atmosféry zatím nebyl v plánu.
   
• 9. dubna 1959 (55 let) byla veřejnosti představena sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů, kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli.
  Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce.
  Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini 3 a zahynul při testu Apolla 1.
  John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý i když trénovaný organismus. Tehdy mu bylo 77 let.
  Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen.
  Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu 7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo.
  Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5.
  Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie) a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.
   

Výhled na příští týden:

• Úplněk; u nás neviditelné úplné zatmění Měsíce
• Měsíc a Saturn na ranní obloze (zákryt z j. Ameriky)
• Výročí: Christiaan Huygens
• Velikonoční svátky

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.