Film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodní soutěží!
Kdyby zhasnul svět, snímek z filmu Autor: Žofie MilatováBakalářský film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodním ekologickém festivalu TSTTT (Týká se to také tebe) v Uherském Hradišti. Dokument o světelném znečištění a beskydské přírodě byl mezi diváky vyhodnocen jako nejlepší snímek festivalu. Cenu si převzala autorka snímku Bc. Žofie Milatová, absolventka oboru Multimediální techniky přednášeném na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a nyní studentka filmové školy v Bratislavě. I když bude film soutěžit ještě na mezinárodním ekologickém festivalu EKOFILM v Ostravě, je již nyní ke zhlédnutí na internetu.
Povšimněme si, jak přirozené je dnes pro nás, že v noci není tma. V přírodě už jen stěží narazíme na noční tmu. Tma jako nedostatkové zboží by se mohla stát novodobým kultem přírodní čistoty, který je souzen jen těm, kteří mají to štěstí a mohou žít (nebo aspoň občas přebývat) v rezervacích noční tmy. Ano, pro něco tak triviálního jako je noční tma dnes musíme zřizovat rezervace. A právě o tom je vítězný film Kdyby zhasnul svět.
Autorka filmu Žofie Milatová Autor: Martin KůsDokumentární film s názvem Kdyby zhasnul svět má dvě roviny. První je o světelném znečištění a druhá o Beskydech, přičemž to vše propojuje vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy – něčeho, co bychom mohli nazvat rezervace noční tmy. Dokument je postaven na dvou hlavních protagonistech, dvou zcela odlišných osobnostech, které spojuje společný životní osud – beskydská příroda. Za ochránce světelného znečištění a zakladatele Beskydské oblasti tmavé oblohy vystupuje v hlavní roli dokumentu Jan Kondziolka a za prostého beskydského starousedlíka Eduard Němec, který v dokumentu kontrastuje jako bezstarostný obyvatel umělým nočním světlem nepostižených Beskyd. V dokumentu jsou zmíněny informace o nejzákladnějších dopadech světelného znečištění na přírodu a autorka ponechává na divácích, jak budou tmu a noc při noční procházce lampami osvíceným městem vnímat oni sami.
Autorka filmu Žofie Milatová Autor: Martin Kůs„Natáčení začalo v létě 2012 a s pauzami trvalo do vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy v březnu následujícího roku,“ říká autorka dokumentu Žofie Milatová. Největší část materiálů byla natočena v letním období, kdy vznikaly hlavně podklady k zobrazení Beskyd. Snímala se časosběrná videa, navštěvovali se lidé žijící v Beskydech, ale rovněž probíhalo natáčení světelného znečištění ve městech. „S Honzou Kondziolkou i Eduardem Němcem jsem strávila několik dní. Časosběrným videím ale bylo potřeba věnovat více času. Úkazy, které nám příroda nabízí, bylo potřeba sledovat, místa na snímání fotografií vyhledávat a poté čekat, až se nasnímá jejich potřebný počet. V zimním období roku 2012 se natáčela podstatná část ke světelnému znečištění. Na jaře 2013 jsem pak dokumentovala průběh založení Beskydské oblasti tmavé oblohy,“ popisuje průběh natáčení Žofie.
Beskydy se 4. března 2013 staly druhou oblastí v České republice, která zachovává temnou noční oblohu. Beskydská oblast tmavé oblohy vznikla prostřednictvím memoranda obcí a institucí z podnětu aktivisty Jana Kondziolky.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773.
Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli.
Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop
203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats
4.3. až 12.4.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
