Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2014

46. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 11. do 16. 11. 2014

Čeká nás přistání na kometě. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě Mars, za tmy lze vyhledat také Uran a Neptun. Ráno je pěkně vidět Jupiter a tento týden i Merkur. Aktivita Slunce je střední až vysoká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 14. listopadu. Vidět je v druhé polovině noci a ráno.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag) jsou nejlépe viditelné hned večer pomocí dalekohledu. Uran je na tmavé obloze dokonce viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem. Necelý stupeň od něj je jiná hvězda stejné jasnosti, tak by mohla sloužit k potvrzení jeho viditelnosti.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Tento týden máme příležitost pozorovat také Merkur (cca −1 mag). Díky jeho jasu by měl být za svítání snadným cílem k vyhledání nejprve triedrem a pak jistě i pouhým okem. Stačí jen průzračný vzduch směrem k východu.Vychází před šestou hodinou ranní na jihovýchodě.
V zorném poli korónografu LASCO C3 na SOHO lze pozorovat, jak se spolu budou míjet jasná Venuše a mnohem slabší Saturn.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 11. 6:30   11. 11. Io přechod končí 1:18
13. 11. 2:20   12. 11. Ganymed zatmění 0:31–4:09
Ganymed zákryt zač. 5:40
14. 11. 8:05   14. 11. Europa přechod stínu zač. 5:26
15. 11. 4:00   16. 11. Europa zatmění zač. 0:25
Io přechod stínu 5:11–7:28
Europa zákryt končí 5:47
Io přechod měsíce zač. 6:26
17. 11. 5:35   17. 11. Io zatmění zač. 2:20
Io zákryt končí 5:55
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se rychle zvýšila s novou aktivní oblastí č. 12205. Skvrny zde jsou menší, ale magnetické pole hodně promíchané, a proto zde nastaly silné erupce, které vrcholily výbuchem X1 v pátek. Protože většina erupcí byla doprovázena výrony hmoty z koróny, je tato oblast případnými erupcemi v tomto týdnu zajímavá i pro obyvatele na Zemi. Dokonce se očekává slabý vliv výbuchu z pátku, ale většina hmoty tehdy mířila mimo Zemi, takže to nebude asi žádné extra divadlo vedoucí k polárním zářím viditelným i u nás. Koncem týdne se objeví stará oblast 12192, která se nám zapsala do paměti obří skvrnou. Uvidíme, co z ní zbylo. Další vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Blíží se historický 12. listopad 2014 a s ním přistání na kometě. Sonda Rosetta by měla v první polovině dne provést manévr, během něhož uvolní přistávací modul Philae a ten by měl v odpoledních hodinách přistát na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Pokud vše půjde podle plánu, měli bychom se o výsledku manévru dovědět více někdy kolem 17:30 našeho času. Rádi bychom vám tento historický okamžik přiblížili formou online přenosu, který by měl běžet od ranních hodin.
     
  • Uplynulý týden přinesl některé nové poznatky ohledně havárií rakety Antares a letadla SpaceShipTwo. Poměrně překvapivým poznatkem z vyšetřování je, že motor SpaceShipTwo pracoval celou dobu správně, ale že došlo k náhlému a především předčasnému sklopení křídel. Vesmírné letadlo je totiž v principu shodné se SpaceShipOne, tedy, když motor dohoří, sklopí se křídla do konfigurace podobné, jako je tomu u badmintonového míčku, přičemž stroj takto padá zpět do atmosféry a účinně se brzdí, přičemž křídla postupně mění konfiguraci zpět do polohy známé u letadel. Překvapením však je, že k vyklopení křídel došlo nedlouho po startu motoru, protože z dosud neznámých příčin byly odjištěny ovladače, které mají toto na starosti.
    Naopak asi málokoho překvapí, že příčinou havárie rakety Antares byl vadný raketový motor. Jednak se vědělo, že k podobné havárii došlo při zkouškách jiného motoru v květnu a potom je třeba také připomenout, že jde o staré ruské motory ze sovětského lunárního programu, které zakonzervované odkoupila společnost Orbital Sciences. Firma oznámila, že s těmito motory končí. Ovšem bude zajímavé, jakým způsobem se pokusí dodržet smlouvu s NASA o vynášení materiálu na ISS pomocí lodí Cygnus.
     
  • Pokud nedojde k žádným změnám, měla by hned v pondělí 10. listopadu přistát v kazašské stepi kosmická loď Sojuz TMA-13M. Na její palubě bude trojice kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice.
     

Výročí:

  • 12. listopadu 1924 (90 let) se narodil francouzský astronom a balónový letec Audouin Dollfus. Pracoval na observatoři Meudon u Paříže a také na známé horské observatoři Pic du Midi. Jeho zájmem bylo studium objektů sluneční soustavy v polarizovaném světle. Tímto způsobem například ještě před návštěvou Marsu kosmickými sondami uvažoval, z čeho by mohl být tvořen jeho povrch. Nejlépe mu na pozorovaná data sedělo složení z oxidů železa. Gerard Kuiper jej tehdy přesvědčoval, že data by lépe odpovídala vyvřelým horninám, ale pozdější pozorování dala za pravdu Dollfusovi. Z pozorování na Pic du Midi také uvažoval velmi slabou atmosféru Merkuru a na jeho povrchu identifikoval některé albedové útvary až do rozměrů pod 500 km. Z pozorování polarizovaného světla také dokázal, že Měsíc nemůže mít atmosféru. V roce 1966 objevil malý měsíc Saturnu Janus. Využil faktu, že prstence byly tehdy natočeny svojí rovinou k dráze Země a proto jakoby téměř zmizely. Z jeho záznamů je zřejmé, že možná zaznamenal i Epiméthea, který je na stejné dráze jako Janus, ale nevšiml si, že jde o dva odlišné satelity. Se svým otcem podnikal také lety balónem. Při tom stanovili některé světové rekordy a jako první také přinesl pozorování Marsu ze stratosféry.
     
  • 14. listopadu 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci mise Apollo 12. Astronauti Pete Conrad a Alan Bean poté úspěšně přistáli 24. listopadu na rozhraní Moře poznaného a Moře ostrovů. Na oběžné dráze na ně čekal Richard Gordon. Kosmická loď přistála jen několik desítek metrů od sondy Surveyor 3, která zde měkce dosedla dva roky před Apollem. Astronauti z ní mohli odmontovat některé díly a dovézt je zpět na Zemi.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc bude kolem novu
  • Maximum Leonid
  • Výročí: Cobe
  • Výročí: Swift
  • Výročí: Edwin Hubble

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Audouin Dollfus, Apollo 12, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »