Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Libor Richter

Libor Richter

Libor Richter
Libor Richter

Rok narození: 1975

biba75.webgarden.cz/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2012

Dodnes se neví, co táhlo praotci Čechovi hlavou, když z vrcholu hory Říp shlížel do žírného českého kraje, dnešního chmelařského Žatecka. Možná již pohledem vytahoval ze země hlavičky chmelových rostlinek k utišení žíznivého národa čekajícího pod horou. Téměř jistě ale netušil, že se zde, ve vsi Tuchořice, na sklonku roku 1975 narodí astrofotograf, který svými snímky oblohy potěší nejen sebe, ale i mnoho dalších obdivovatelů noční oblohy. Astrofotograf Libor Richter, kterého jeho přátelé a čtenáři Astro-fóra znají pod přezdívkou Biba.

Astronomií se kupodivu nezabýval od dětských let. Teprve až Saturn dokončil svůj oběh kolem Slunce, přinesl mu Ježíšek první astronomický dalekohled, mini Newton Bresser Venus 76/700. Ten ale záhy přestával být dostačujícím a tak přišel další z rodu Bresserů - Newton Galaxia 114/900 na montáži Astro 3 s pohonem RA osy. Toto byl ten zlom, kdy Libor začal s astrofotografií. K dalekohledu připevnil starší fotoaparát Praktika s objektivem 50 mm a začal se pokoušet o první pointované snímky. Začátky byly dost krušné, přinesly však mnoho zkušeností do budoucna.

Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012. Autor: Martin Mašek
Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012.
Autor: Martin Mašek

A vývoj šel dál. Inspirací se staly fotografie dalších českých astrofotografů , kteří fotili zatím nepředstavitelným ohniskem okolo 1 m. To byla pořádná výzva vyzkoušet to také. A tak v roce 2006 došlo k nákupu Newtona 203/900, opět od firmy Bresser, na paralaktické montáži EQ MON-2 s pohonem obou os. Zatím se fotografuje stále na klasický film. Ovšem v létě 2006 se situace mění. Po zjištění, co dokáže digitální zrcadlovka, Libor Richter opustil kinofilm a na podzim roku 2006 si pořídil digitální zrcadlovku Canon 350D. Netušil však, na jak trnitou cestu astrofotografie se dal. Jako první úskalí focení byl výtah, do původního nešel osadit komakorektor, který je pro astrofotografii newtonem nezbytný. Výtah byl vyměněn za 2“ Crayford. Další problém byl pointovat ručně ohnisko 900 mm s digitální zrcadlovkou v ohnisku na montáži EQ mon-2. A tak následovala výměna montáže za stabilnější a tužší HEQ-5 Skyscan. Další ránou pod pás bylo zjištění, že v používaném Newtonu je nekvalitní optika. Následovalo přebroušení a pokovení primárního zrcadla a výměna sekundárního zrcátka. Po této poslední úpravě Newtona se vše začalo otáčet k lepšímu. Konečně se to začalo podobat astrofotografii.

Došlo i na další vylepšení a doplňky – autoguider, modifikace Canona 350D na astro, nový refraktor s kratším ohniskem pro focení rozlehlejších polí a to SW-80/600 ED. K celé dnes používané sestavě Newton 185/900, refraktor SW-80/600ED, montáž HEQ-5 Skyscan, fotoaparát Canon 350Da a autoguider ve spojení s SW-70/500 chybí snad jíž jen rovnač pole a malé hvězdárnička na dvorku. Jinak Libor Richter zásadní obměnu vybavení nechystá. Zatím jej technika neomezuje a jeho snímky jsou snad důkazem, že i s digitální zrcadlovkou a poměrně jednoduchým příslušenstvím se dají pořídit krásné snímky tajemného vesmíru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mlhovina NGC 7380. Autor: Libor Richter
Mlhovina NGC 7380.
Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565. Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565.
Autor: Libor Richter
Galaxie M31. Autor: Libor Richter
Galaxie M31.
Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007. Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007.
Autor: Libor Richter


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »