| Tuto událost zaznamenala 20. dubna 2007 jedna z dvojice sond STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory). Přestože k těmto kolizím s největší pravděpodobností čas od času dochází, dosud neexistoval přímý důkaz. Odtržení ohonu komety způsobil únik koronální hmoty CME (Coronal Mass Ejection) - velký oblak elektricky nabitého plynu, který Slunce „odhodilo“ do meziplanetárního prostoru. Srážka skončila úplným odtržením a odfouknutím plazmového ohonu komety Encke. Pozorování odhalila nejdříve zjasnění ohonu, následné odtržení a pak teprve úplnou ztrátu. Astronomové z jednotlivých snímků sestavili film. Dosud byl vliv CME pozorován pouze u některých planet (Země, Jupiter, Saturn), u nichž jako důsledek vzájemného střetnutí se objevují polární záře. Dalším tělesem Sluneční soustavy jsou komety, ale na ně má výron koronální hmoty zcela jiný účinek. „Když jsme tyto snímky uviděli, úplně nám to vyrazilo dech,“ říká Angelos Vourlidas (Naval Research Laboratory, Washington). „Poprvé jsme byli svědky srážky mezi CME a kometou a s překvapením jsme pozorovali odtržení jejího ohonu.“ A ještě dodal, že si „film přehrával stále znovu a znovu“. Výsledky pozorování kamerou Heliospheric Imager na palubě sondy STEREO-A byly zveřejněny 10. října v Astrophysical Journal Letters. Při CME (Coronal Mass Ejection) Slunce odhazuje do meziplanetárního prostoru miliardy tun elektricky nabitého slunečního plynu a magnetická pole, vše se pak pohybuje od Slunce rychlostí 100 až 3000 km/s (tj. až desítky miliónů km/h). V případě, že míří k Zemi, mohou tyto „sluneční hurikány“ způsobit geomagnetické bouře, které znamenají velké riziko pro družice, telekomunikační sítě apod. Ale toto obrovské množství hmoty je rozprostřeno do velkého vesmírného prostoru, proto je hustota CME velmi malá a tlak vyvinutý CME jen několik nanopascalů - spíše to připomíná jemný dětský dech. Proto je velmi překvapující, že CME odtrhl kometě ohon. „Věříme, že vysvětlením je 'magnetická rekonexe',“ říká Vourlidas. Dochází k ní tehdy, když jsou magnetická pole komety a CME opačně orientována. Jakmile se tato pole spojí, uvolní se obrovské množství energie, které odtrhne kometě ohon. Podobný proces nastává v zemské magnetosféře během geomagnetické bouře, kdy mimo jiné vznikají polární záře. Ale přesný mechanismus odtržení ohonu komety ještě není znám. Komety jsou ledové pozůstatky formování Sluneční soustavy před několika miliardami let. Obvykle „bydlí“ v chladných, vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Působením gravitace planet, jiných komet, popř. blízké hvězdy opustí svůj domov a dostanou se do vnitřních částí Sluneční soustavy, kde sluneční teplo a záření vytvoří jejich kómu a ohon. Typické komety mají dva ohony: jeden prachový a druhý, slabší pak plazmový (elektricky nabitý plyn). Protože za vznik ohonu může Slunce a dostatek ledu v jádře komety, nemusíme mít obavu, že kometa navždy ztratila svou okrasu - při dalším návratu ji budeme moci pozorovat v celé její kráse. Periodická kometa Encke patří mezi nejznámější. Jedná se o kometu, která má z dosud známých komet nejkratší dobu oběhu - kolem Slunce oběhne za 3,3 roku a dostává se ke Slunci blíže než planeta Merkur. Byla pojmenována jako druhá hned po nejznámější kometě Halleyově (doba oběhu 75 let, naposledy byla u Země v roce 1986, příště 2061). Kometa Encke nenese jméno svého objevitele (francouzského astronoma Pierra Mechaina, 17. ledna 1786), ale německého matematika a astronoma Johana Franze Enckeho (1791 - 1865), který v roce 1821 vypočítal její dráhu a zjistil, že byla pozorovaná již v letech 1786, 1795, 1805 a 1818. „Ačkoliv je STEREO v první řadě určen ke studiu CME, zvláště jejich vlivu na Zemi, doufáme, že tento náraz CME do Encke, umožní vědcům studovat také komety,“ dodává Mike Kaiser (NASA Goddard Space Flight Center), vědecký pracovník projektu STEREO. Vourlidasův tým začne systematicky analyzovat všechna data, pořízená sondou STEREO. Na palubě je sestava 5 různých dalekohledů (souhrnně známých jako SECCHI), určených pro sledování Slunce v různých vlnových délkách. Snímky získané kamerou Heliospheric Imager tvoří jen zlomek celkového množství dat. Během následujících měsíců „budeme pozorovat interakce CME a komet do nejmenších možných detailů, abychom porozuměli těmto procesům,“ říká Vourlidas. Krátká oběžná perioda v kombinaci s dráhou uvnitř oběžné dráhy Merkuru možná poskytne astronomům častější pozorování vlivu CME na kometu Encke než na jiné. Může mít tento jev nějaký účinek na povahu komety a její vývoj? „To my zatím nevíme,“ řekl Vourlidas.  Série snímků: Série 4 snímků ukazuje kometu Encke v blízkosti Slunce a odtržení jejího ohonu, jak to zachytila sonda STEREO. Na třetím snímku (vlevo dole) je vidět utržení kometárního ohonu po zásahu CME (Coronal Mass Ejection) - úniku koronální hmoty ze Slunce. Kredit: NASA Animace (film): http://science.nasa.gov/headlines/y2007/01oct_encke.htm Zdroj: www.spaceflightnow.com a http://science.nasa.gov |
