Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zničení částic temné hmoty zaznamenáno
Vít Straka Vytisknout článek

Zničení částic temné hmoty zaznamenáno

PAMELA
PAMELA
Možná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.

Sonda PAMELA odstartovala do vesmíru 15. června 2006 z Bajkonuru, na palubě nosné rakety Sojuz společně s ruským satelitem Resurs-DK1 a dosáhla plánované eliptické oběžné dráhy s perigeem 350, apogeem 610 km a sklonem 70 stupňů k rovníku. Toto zařízení sloužící k identifikaci částic má ohromný vědecký potenciál, používá magnetický spektrometr s nejrůznějšími druhy speciálních detektorů, provádí měření s obrovskou přesností a je velmi citlivé na velkou škálu částic a kosmického záření. Sonda je schopna zaznamenat záření o energiích od 50 MeV (50 megaelektronvoltů = 50 milionů elektronvoltů) do stovek GeV (gigaelektronvolt = miliarda elektronvoltů). Projekt PAMELA se celkově zabývá snad nejpřitažlivějšími otázkami současné astronomie a astrofyziky - vlastnosti temné hmoty, absence antihmoty v kosmu, vznik a vývoj galaxií. Společně s projekty AGILE a GLAST by se jim mohlo podařit zodpovědět alespoň některé otázky.

Nedávno PAMELA zaznamenala velké množství pozitronů (antičástice elektronu) s energií převyšující očekávaných 10 Gev, současná fyzika to nedokáže vysvětlit. Tento přebytek odpovídá tomu, co mohou vyprodukovat částice temné hmoty, když jsou v centru Galaxie zničeny ostatními částicemi. V tomto případě by šlo o první zachycený projev zničení částic temné hmoty. Je zde ale také druhá možnost, částice s neobvykle vysokou energií mohly být vyprodukovány blízkým pulsarem (neutronové hvězdy, vzniklé po výbuchu supernovy, vysílající svazky rádiových vln).

Vědecký tým PAMELA byl však nucen v souvislosti s touto událostí zveřejnit neúplné výsledky, protože ostatní vědci jim tajně nahlíželi do dat. Podobná událost v tomto roce potkala i tým sondy Phoenix, musela být uspořádána tisková konference a veškeré dohady a domněnky vyvráceny. Tým PAMELA tak zatím nedokáže s určitostí vyslovit nějaké závěry, ale časem s pomocí dalších dat se jim to doufejme podaří.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »