STS-125 aneb Co nás to vlastně čeká?
Bude to 30. mise pro Atlantis, 126. mise raketoplánu a 5. let raketoplánu k Hubbleovu teleskopu. Po mnoha odkladech bylo datum startu stanoveno na 11. května 2009 v 18:01 UT, tj. 20:01 SELČ. Po navedení na oběžnou dráhu budou v průběhu dalších dvou dnů následovat série zážehů, jež postupně zvýší dráhu raketoplánu a umožní přílet k teleskopu třetí den mise. Hubble bude zachycen robotickou paží a upevněn do konstrukce (Flight Support System) v zadní části nákladového prostoru raketoplánu, jedná se o komponentu, jež umožní natáčení teleskopu z různých stran a jeho elektrické propojení s Atlantisem. První spacewalk se uskuteční čtvrtý den letu. Kosmických vycházek bude celkem 5 a dohromady zaberou 31 hodin a 40 minut.
Posádka
Velitelem byl jmenován kosmický veterán Scott Altman, na fotce uprostřed. Bude to jeho čtvrtý kosmický let, v roce 2002 velel zatím poslední servisní misi k HST a předtím letěl jako pilot při misích STS-90 (1998) a STS-106 (2000). Při této misi bude jako velitel zodpovědný za vykonání úkolů a bezpečnost a také řízení raketoplánu. Jako pilot mu bude asistovat kosmický nováček Gregory C. Johnson (vlevo vedle Altmana), jeho odpovědnost zahrnuje mimo jiné také foto a videodokumentaci mise. Letových specialistů bude jako vždy 5: John Grunsfeld (druhý zprava, absolvuje svůj pátý kosmický let a třetí výlet k Hubbleovi, účastnil se dvou posledních servisních misí, při kterých splnil 5 spacewalků, letěl také na STS-67 (1995) a STS-81 (1997), při této misi se bude účastnit 3 spacewalků), Mike Massimino (první zleva, pro něj to bude druhý kosmický let i let k Hubbleovi, účastnil se mise STS-109 v roce 2002, při které splnil 2 spacewalky, nyní bude figurovat také ve dvou), zbylé členy posádky čeká první let do vesmíru. Jsou to: Michael Good (druhý zleva), který se zúčastní dvou kosmických vycházek, Andrew Feustel (první zprava), jejž čekají 3 spacewalky a Megan McArthurová, která bude řídit při této misi velmi vytíženou robotickou paži.
Třetí den mise tedy bude zachycen Hubbleův teleskop a další den budou zahájeny kosmické vycházky. Protože téměř všechny komponenty jsou navrženy tak, aby se daly vyměnit, jsou velice snadno přístupné velkým množstvím "dvířek". Při každé vycházce bude také jeden astronaut upevněn na konci robotické paže, aby měl snažší přístup k některým částem teleskopu.
Čtvrtý den mise, první spacewalk: Vykonají ho Grunsfeld a Feustel. Jejich prvním úkolem bude vyměnit Wide Field Planetary Camera 2 za její modernější verzi s číslem 3. Tento přístroj pracuje v ultrafialovém, viditelném a infračerveném oboru spektra a bude použit pro studium mladých a velmi vzdálených galaxií, blízkých solárních soustav a objektů sluneční soustavy. Kamera váží 400 kg a je velká asi jako piano. Další zastávkou spacewalkerů bude hlavní sběrnice dat. Je to v podstatě počítač, sbírající data a dávající příkazy vědeckým přístrojům. Tato komponenta selhala loni v září, což mělo za následek odložení této mise, aby mohla být sběrnice vyměněna. Poslední položkou v seznamu bude instalace stykovacího uzlu pro spojení Hubblea s umělou družicí, jež jej na konci jeho životnosti navede do atmosféry.
Pátý den mise, druhý spacewalk: Michael Good a Mike Massimino začnou generální opravou gyroskopů. Hubble jich má 6, tři kontrolují jeho polohu a zbylé jsou v rezervě jako záloha. Nyní ale fungují jen dva a třetí tvoří zálohu, zbylé tři nejsou funkční, vyměněno bude všech 6. Další zastávkou pro Massimina a Gooda budou baterie, jež shromažďují energii ze solárních panelů a zásobují teleskop při letu nad noční polokoulí. Nové baterie nahradí ty původní, nyní více než 18 let staré. Baterie jsou uloženy ve dvou modulech, z nichž každý obsahuje tři baterie a váží 208 kg.
Šestý den mise, třetí spacewalk: Opět Grunsfeld a Feustel. Přístroj pro optickou korekci COSTAR bude nahrazen novým Cosmic Origins Spectrograph, který pracuje s ultrafialovou částí spektra a bude zkoumat vývoj galaxií, vznik planet a faktorů nutných pro život. Nahradí COSTAR (viz článek), který už nebude potřeba, protože všechny Hubbleovy přístroje už jsou teď vyrobeny s vlastní korekcí. Poté přijde na řadu oprava komponenty Advanced Camera for Surveys, jež selhala v lednu 2007 kvůli elektrickému zkratu.
Sedmý den mise, čtvrtý spacewalk: Druhý pro Massimina a Gooda. Prvním úkolem bude oprava Space Telescope Imaging Spectrograph, který je na tom podobně jako Advanced Camera for Surveys. V roce 2000 jej vyřadila elektrická porucha ale on přešel na záložní systém. Ten vypověděl službu v srpnu 2004 a spektrograf, známý jako lovec černých děr musel čekat na servisní misi. Astronauti vymění selhavší elektrické panely. Svoji vycházku poté ukončí instalací prvního ze dvou nových izolačních panelů, jež chrání teleskop před okolní teplotou, radiací a kosmickým smetím.
Osmý den mise, poslední spacewalk: Potřetí a napoledy se ven vydají Grunsfeld a Feustel. Začnou instalací druhé sady nových baterií, stejných jako Massimino a Good při druhém spacewalku. Dalším úkolem bude výměna jednoho ze tří naváděcích senzorů Fine Guidance Sensors, které zaměřují hvězdy a tím pomáhají mířit teleskop a také jsou používány k vědeckým měřením. Jejich opravy se praktikují tak, že jsou tyto přístroje dopraveny na Zemi a zmodernizovány, k Hubbleovi se vrácejí při další výpravě raketoplánu. Tato vycházka a vůbec práce na teleskopu skončí instalací posledního ze dvou izolačních krytů.
Po posledním spacewalku by měla být pomocí raketoplánu zvýšena Hubbleova dráha, o přesných elementech rozhodne množství paliva v nádržích. Den nato bude teleskop uvolněn z robotické paže a Atlantis provede separační manévr. Později toho dne bude pomocí robotické paže provedena poslední inspekce tepelného štítu. První je v plánu den po startu. Následující dny po uvolnění teleskopu budou ve znamení zaslouženého volna a příprav na návrat. Chybět nebude ani tisková konference a pozdrav posádce ISS. Zpět na Zemi by měl Atlantis přistát 12. den mise.
STS-400 aneb Co nás snad nečeká
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
