Na obrázku je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Hvězdu HR 8799 v souhvězdí Pegasa obíhá celá planetární soustava. Podařilo se ji přímo zobrazit pomocí adaptivní optiky na Keckově 10m a 8,1m Gemini teleskopu. Soustava je od nás vzdálena 126 světelných let.
Pokročilé pozorovací metody (adaptivní optika na obřích dalekohledech) a matematické metody zpracování obrazu (odstínění svitu hvězdy) umožnily pořídit snímek na obrázku 2.
Alexander Krivov z Friedrich-Schiller Universität v Jeně společně s kolegy provedl další stupeň výzkumu - počítačovou simulaci. Díky ní se podařilo zjistit vlastnosti tohoto planetárního systému přesněji, než kdykoliv předtím.
Snímek HR 8799 z dalekohledu Keck
Vědci měli pro tento úkol k dispozici všechna doposud známá data o mateřské hvězdě i planetách. Povedlo se jim zjistit stáří systému, jenž spadá do období mezi 30 až 50 miliony let (dosud se hodnoty pohybovaly v rozmezí 30 miliónů až 1 miliarda let). Dalším zjištěním bylo vypočtení přesné inklinace i, tedy úhlu, pod kterým se na systém díváme. Modelováním se poařilo určit inklinaci na 20° až 30° (přičemž i = 0° => díváme se kolmo se shora na rovinu orbity, i = 90° => diváme se zboku a lze pozorovat tranzity exoplanet).
Další výsledek je zjištění, že asi 10 AU od hvězdy se nachází pás asteroidů plný prachu a až 1 km velkých asteroidů. Ve vzdálenosti 100 AU pak leží další takový pás. Mezi nimi obíhají tři obří plynné planety (přímo zobrazené) v obrovských vzdálenostech 24, 38 a 68 AU.
Z výsledků vyplynulo, že každá z planet dosahuje hmotnosti v rozmezí 5 až 13 hmotností planety Jupiter. Díky velkým vzdálenostem planet od mateřské hvězdy, trvá jeden oběh několik stovek let, což ztěžuje přímá pozorování a až dlouhodobá pozorování za požití přístrojů s vysokým rozlišením nám odhalí další detaily.
Na obrázku 1 je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Obrázek 2 je matematicky upravený snímek soustavy z 10 metrového Keckova dalekohledu na Hawaii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
