logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Spica, Mars a zatmělý Měsíc
ČAM Březen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Měsíc s letadlem
Rostislav Kalousek
Měsíc s letadlem Foto: Rostislav Kalousek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše (-4.6) jasně září ráno jako JItřenka. Mars (0) je vidět v druhé polovině noci. Jupiter (-2.6) jasně září téměř celou noc. Saturn (+0.5) je vidět v druhé polovině noci.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
I hmotné hvězdy mohou mít planety 2010.01.18 07:10

Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy A Většina lovců planet u jiných hvězd (tzv. exoplanet) se zaměřuje především na hvězdy podobné Slunci. Astronomové byli v poslední době úspěšní a doposud se jim podařilo objevit více než 400 exoplanet. Avšak hvězdy podobné Slunci nejsou jediné, kolem nichž mohou obíhat planety. Nové studie, které provedli astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a National Optical Astronomy Observatory (NOAO) potvrzují, že vznik planet je přirozeným produktem vzniku hvězd. A to dokonce i u hvězd, které jsou mnohem hmotnější než Slunce.

Nejnovější důkazy vzniku planet u hmotných hvězd prezentoval na 215. konferenci Americké astronomické společnosti Xavier Koenig (CfA).

Xavier Koenig se svými spolupracovníky zkoumali hvězdotvornou oblast s názvem W5, která se nachází v souhvězdí Cassiopea a od Země je vzdálena 6 500 světelných roků. Použili Spitzerův kosmický dalekohled NASA a výsledky pozemního průzkumu v rámci projektu 2MASS (Two Micron All-Sky Survey) k pátrání v oboru infračerveného záření po důkazech přítomnosti prachových disků, z kterých se formují planety. Zaměřili se na více než 500 hvězd spektrální třídy A a B, které jsou přibližně 2krát až 15krát hmotnější než Slunce.

Pozorované protoplanetární disky v okolí hvězd spektrální třídy A Tým astronomů zjistil, že přibližně jedna desetina zkoumaných hvězd ještě v současnosti vykazuje vlastnictví prachových disků. V 15 případech byly zjištěny prázdné oblasti v centrálních částech disku, z čehož vyplývá, že se zde mohly vytvořit planety velikosti Jupiteru, které doslova vysály materiál ze svého okolí.

"Gravitace objektů velikosti Jupiteru mohla snadno vyčistit vnitřní část disku o poloměru 10 až 20 AU, jak to v některých případech pozorujeme," říká Lori Allen (NOAO). (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce, tj. přibližně 150 miliónů km. Pro porovnání: v naší Sluneční soustavě obíhá planeta Saturn ve vzdálenosti 10 AU.)

Vznik planet u hvězd spektrálních tříd A a B je souboj mezi protichůdnými silami. Na jedné straně je to gravitace, která se snaží z materiálu hvězdného disku vytvořit planety. Na druhé straně se intenzivní záření hvězdy a hvězdný vítr pokoušejí co nejrychleji tento disk rozrušit a odfouknout do okolního prostoru.

Hvězdy v oblasti W5 jsou staré pouze 2 až 5 miliónů roků. Většina z nich již ztratila materiál disku, potřebný ke vzniku planet. Z toho vyplývá, že přinejmenším u hvězd spektrální třídy A a B musí vznik planet probíhat velice rychle, jinak nemají šanci vzniknout.

Ještě horší je situace, pokud se týká vyhlídky na existenci hypotetického cizího života. Zóna obyvatelnosti, tj. oblast kolem hvězdy, kde na povrchu planety může existovat kapalná voda, se u hvězd typu A a B nachází mnohem dále než u hvězd podobných Slunci v důsledku jejich vysoké svítivosti. Bohužel tato vysoká svítivost má za následek rovněž velmi krátký život. Hvězdy spektrální třídy A a B se dožívají věku pouhých 10 až 500 miliónů roků, kdy spotřebují veškeré zásoby paliva ve svém nitru. Například hvězdy podobné Slunci se dožívají 10 miliard let.

Na Zemi existoval život po dobu 3,5 miliardy roků v nejjednodušších formách až do období Kambria, kdy nastal prudký rozvoj jeho nejrůznějších forem (kambrická exploze). Planety v okolí hmotných hvězd v oblasti W5 by neměly příležitost hostit na svém povrchu život, byť v primitivní formě.

"Takovéto hvězdy nejsou vhodnými cíli k pátrání po mimozemském životě," říká Xavier Koenig. "Avšak jejich výzkum má pro nás velký význam. Umožní nám lépe pochopit procesy formování planet u jiných hvězd než Slunce."

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4963x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Letní úpická expedice 2014
AstroTábor 2014

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Dragon zítra online: I přes výpadek multifunkční řídící jednotky na ISS dnes NASA kývnula na start soukromé lodi Dragon ke stanici v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ. Podrobnosti + zprávy z průběhu startu na astro.cz zítra od 22:15!
04.13 21:39 Kosmo V. Straka

Je Dragon prokletý?: Špatné počasí bránící včasnému převozu prvního stupně rakety na kosmodrom, kontaminace nákladového prostoru olejem ze šicího stroje, zničení sledovacího radaru vojenského letectva zkratem. To všechno dosud oddálilo směrem do budoucna start třetí operační lodi Dragon ke stanici ISS. Start je nyní v plánu v pondělí večer našeho času (počasí: na 70 % OK). Nebo ne? NASA nyní zhodnocuje páteční selhání jedné řídící jednotky na palubě stanice a její dopad na operace při misi Dragonu. Bude zase odklad? Dozvíme se v neděli.
04.12 19:39 Kosmo V. Straka

Rok Artura Krause - pod pradubickou oblohou aneb jak to viděl Kraus: Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomická společnost Pardubice Vás srdečně zvou dne 18. dubna od 18:00 do 24:00 na mimořádné pozorování pod otevřenou oblohou. Oslavte s námi 160. výročí barona Artura Krause, zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách.

Pozorování se uskuteční na prostorném nábřeží řeky Labe nedaleko sídliště Polabiny. Více informcí o místě pozorovaní najdete na oficiálním webu projektu ROK ARTURA KRAUSE

TĚŠÍME SE NA SETKÁNÍ S VÁMI!

04.11 14:53 Astro P. Komárek

TV Noe: V archivu TV Noe můžete již sledovat pořady Hlubinami vesmíru s dr. Tomášem Gráfem, cesta světla 1. díl a 2. díl.
04.10 23:17 Nezařazeno J. Suchánek

Zdeněk Kopal 100 let: Fotografie ze vzpomínkové akce konané minulý pátek k nedožitým stým narozeninám našeho předního astronoma, profesora Zdeňka Kopala, naleznete v naší galerii.
04.10 15:16 ČAS redakce

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce