Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley

Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley

Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.

Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Dle prvních měření vycházelo, že aby byla vysvětlena změřená produkce vody, při zjištěném průměru jádra by muselo být aktivní celé jádro. To ale jen v případě pokud by jádro bylo kulaté. Již první snímání jádra radarem z Areciba po jeho průletu v blízkosti Země však ukázalo, že jádro má značně nepravidelný tvar.

Výsledky sondy Deep Impact se dají aktuálně shrnout jako obrovské množství velice zajímavých dat, ale ani od týmu nemůžeme očekávat žádné závěry. Na to si budeme muset počkat měsíce, možná roky, až jednotliví výzkumníci budou získaná data interpretovat. "Výsledky" Prezentované na včerejší tiskové konferenci by se tedy daly nazvat shrnutím toho, co bylo zatím vidět na první pohled (myslím, že tým EPOXI neměl možnost ani čas na nic dalšího).

Co tedy můžeme shrnout:

CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.
CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.
Sonda Deep Impact pozorovala v září velice neobvyklý pík produkce kyanovodíku, bez jakékoliv návaznosti na zvýšení produkce prachu. Jedná se o velice zajímavý fenomén. Pokud by se probudilo nějaké izolované ložisko zmrzlého kyanovodíku, lze předpokládat, že při jeho odpařování by s sebou unášel kyanovodík i prachové částice. Vysvětlení se asi jen tak hned nedočkáme, Jednou možností mohlo být skutečně čisté (nezaprášené) ložisko plynu.

Pozorování komety ve spektru oxidu uhličitého ukazují, že je tento plyn pravděpodobně hlavní původce aktivity komety. Ta sice vodu produkuje také, ale poměr CO2 a H2O je v jejím případě mnohem vyrovnanější, než v případě ostatních komet (kde tvoří CO2 od 1 do 10 procent plynné složky).

Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.
Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.
Na jádru byly pozorovány aktivní oblasti ve stínu (tedy kam nezáří sluneční vítr)! Jedná se o první kometu, na které byla prokázaná aktivita nejen na Sluncem osvícených plochách, ale také mimo ně. Je možné že tento jev souvisí s vyšším podílem CO2, kterému, jak známo, k odpařování stačí mnohem nižší teploty, než je tomu u vody.

Jádro má velice nepravidelný tvar. Uprostřed - na spojnici dvou částí - je oblast velice hladkého materiálu. Jde pravděpodobně o jemný prach, který se tu postupně seskupil z důvodu rotace jádra. Pozorujeme velice prudký okraj tohoto hladkého útvaru do značně drsného, aktivního povrchu.

Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.
Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.
Aktivita komety je skutečně vysoká. Jedná se o první kometu zkoumanou kosmickou sondou, kde jsou jety dostatečně jasné aby byly spolehlivě identifikovány s útvary na povrchu.

Převzato: www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země
[2] Pozorovací kampaň Czech Hartley Watch
[3] Fotografie komety od čtenářů astro.cz
[4] Astronomický snímek dne z 5. listopadu 2010




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »