Pohled na probouzející se Slunce nabízí velké skvrny

Sluneční skvrny jsou chladnější místa na "povrchu" naší mateřské hvězdy. Oproti povrchové teplotě sluneční fotosféry kolem 5800 K bývá v oblasti skvrn asi o 2000 K méně. Za jejich vznikem stojí lokální magnetické pole, které zabraňuje běžnému proudění plazmatu a způsobuje tak nižší teplotu než v okolí. Právě nižší teplota skvrn je příčinou jejich kontrastu se zářivou fotosférou, ze které k nám dopadá nejvíce viditelného slunečního záření. Aby byla skvrna nebo skupina skvrn vidět pouhýma očima, musí se její úhlové rozměry pohybovat nejméně okolo třicetiny průměru slunečního kotouče, tedy kolem 1 úhlové minuty. Ve skutečnosti je pak taková skvrna větší než Země - její rozměry přesahují 48 tisíc km (Země má přitom průměr menší jak 13 tisíc km).

Pozorujte a fotografujte

Přibližně takto velké skupiny slunečních skvrn jsou na naší mateřské hvězdě pozorovatelné právě v těchto dnech. Velkou pozornost mezi astronomy, astrofotografy i "slunečními" nadšenci strhla rozsáhlá skupina s číslem 1164. Ta se nyní nachází na severozápadním okraji Slunce a postupně se díky sluneční rotaci ztrácí z dohledu. Naopak skupina s číslem 1166 leží u východního okraje Slunce a bude pozorovatelná přibližně do poloviny března. Obě skupiny skvrn lze pozorovat při použití bezpečného slunečního filtru jako malé skvrnky na slunečním kotouči. Pokud je oslnivý sluneční svit při západu nebo východu naší hvězdy dostatečně oslaben oblačností nebo vlhkostí na obzoru, dá se vše pozorovat či fotit i bez užití filtru. Mnohem lepší pohled samozřejmě nabídne malý dalekohled (opět vybaven bezpečným filtrem) a nejlepší zážitek pak umožní návštěva lidové hvězdárny. Pakliže chcete skvrny nafotografovat, doporučujeme užít objektiv s větším ohniskem, krátkou expozici a samozřejmě bezpečný filtr.

24. sluneční cyklus v plném proudu

Současný výskyt velkých skvrn na Slunci však není ničím výjimečný. Slunce se nyní nachází ve fázi "rozjezdu" 24. cyklu své aktivity, který má vrcholit v letech 2012 a 2013. Nejen že tedy lze v současnu takové skvrny pozorovat, ale v následujících měsících se můžeme těšit i na jejich hojnější výskyt. Zcela mimořádné na tomto cyklu je, že jde o první, jehož maximum budeme moci sledovat se skutečně vyspělou pozemskou i kosmickou technikou. Zatímco při minulém cyklu byla mimo pozemské observatoře v pohotovosti "jen" družice SOHO (od roku 1996; aktivita 23. cyklu pak vrcholila v letech 2001 a 2002), nyní je monitoring Slunce posilněn o systém STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory) snímající jevy na Slunci prostorově a také SDO (Solar Dynamic Observatory), která snímá dynamické jevy na Slunci v několika oborech spektra v nevídaném digitálním rozlišení. Právě tato kosmická observatoř má také mimo jiné ověřit nejnovější model vědců z Indického centra pro vzdělání a výzkum na Kalkatě vysvětlující příčiny nedávného stoletého minima sluneční aktivity. Více v článku NASA [3].

Polární záře i v České republice?

Spolu s výskytem skvrn Slunce svou narůstající aktivitu projevuje i jinými procesy. Nejčastějšími a nejsilnějšími, ovšem očima téměř nepozorovatelnými jevy jsou silné sluneční erupce. Dochází k nim při zkratu v magnetickém poli poblíž slunečních skvrn a je-li v blízkosti erupce magnetické pole slabé, může do prostoru uniknout i oblak hmoty tvořený nabitými částicemi. Pokud tento oblak označovaný zkratkou CME (v překladu Koronální výtrysk hmoty) zasáhne zemské magnetické pole, tak v oblastech magnetických pólů při střetu se svrchní vrstvou zemské atmosféry ve výškách mezi 80 až 1000 km začne interagovat s molekulami vzduchu a výsledkem jsou krásné barevné jevy známé jako polární záře. Negativní dopad CME pocítí především lidé závislí na satelitní technologii, neboť nabité částice mohou poškodit nebo i zcela vyřadit z provozu důležité součástky na umělých družicích.

Běžně se při zvýšené sluneční aktivitě s polárními zářemi lidé na severní polokouli setkávají vysoko v severských zemích, jako je Aljaška, Kanada, Sibiř nebo země ve Skandinávii. Pokud ovšem dojde k výronu CME při skutečně silné sluneční erupci (odborně klasifikované jako třídy M nebo X) a pohyb tohoto oblaku je směřován k Zemi, může vzácně dojít ke skutečně silné geomagnetické bouři, při které je polární záře pozorovatelná i v nižších zeměpisných šířkách, tedy i v České republice. Průměrně se první polární záře v naší zemi daří spatřit přibližně rok a půl před předpovídaným maximem sluneční aktivity, což je právě letos. Není tedy vyloučeno, že se barevné podívané v tomto roce dočkáme.

Předpovědět polární záři však není jednoduché. Je třeba pravidelně sledovat sluneční aktivitu. Směrodatnou informací bývá síla erupce a následné potvrzení CME směřujícího k Zemi. Oblak nabitých částic však k Zemi nedorazí ve stejném čase jako záblesk z erupce, neboť se nepohybuje rychlostí světla. Máme přibližně půl druhého dne čas. Toho si jsou však vědomi mnozí pozorovatelé, kteří většinou po erupci netrpělivě sledují online webkamery ze severských míst a zároveň i noční oblohu. Pokud se na severním obzoru začnou objevovat první náznaky typických aurorálních barev, rozesílají alerty. V České republice můžete získávat takováto upozornění například prostřednictvím stránek Ukazy.astro.cz. Na těchto stránkách také najdete odkazy na aktuální snímky ze severských webkamer na Aljašce a ve Švédsku nebo si budete moci prohlédnout galerie z posledních "českých" polárních září. Ty se odehrály v letech 2003 a 2005.

Pošlete nám své fotografie

Své snímky současných slunečních skvrn nám můžete poslat do redakce. Sejde-li se více fotek, vytvoříme fotogalerii. Obrázky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Doporučené odkazy:
[1] Aktualní aktivita Slunce na Spaceweather.com
[2] Solar Dynamic Observatory
[3] Vědci vyřešili záhadu mimořádného slunečního minima (anglicky)
[4] Aktuální aurorální aktivita na Ukazy.astro.cz
[5] V roce 2012 nás Slunce nesežehne (Michal Švanda)
[6] V roce 2013 Slunce lidstvo neochromí (Michal Švanda)
[7] Galerie polárních září z března 2011 na Spaceweather.com