logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Lyridy na jižní obloze
ČAM Březen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Měsíc s letadlem
Rostislav Kalousek
Měsíc s letadlem Foto: Rostislav Kalousek
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše (-4.6) jasně září ráno jako JItřenka. Mars (0) je vidět v druhé polovině noci. Jupiter (-2.6) jasně září téměř celou noc. Saturn (+0.5) je vidět v druhé polovině noci.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
Pozorování zákrytu Epsilon Aurigae 2009-2011 2011.08.08 10:00

Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).Epsilon Aurigae, zákrytová dvojhvězda s dosud nejdelší známou periodou (9892 dní = 27,1 roků), se stala středem pozornosti v létě 2009. Po desetiletích čekání začala na sklonku července první fáze zákrytu a hvězda začala pomalu slábnout.

Snímek v úvodu: Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).

Ve stejný čas vyvrcholily domečku - pozorovatelně Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) - přípravy na sledování této jedinečné události. Vzhledem k značné jasnosti Epsilon Aurigae a hojnému zastoupení proměnných hvězd v okolí bylo poměrně problematické vybrat vhodnou srovnávací hvězdu. Po zralé úvaze padla volba na Lambdu Aurigae (spektrální třída G0), která má podle UBVRIJKLMNH Photoelectric Catalogue (Morel+ 1978) následující jasnost: U = 5.460, B = 5,330, V = 4,710, R = 4,180, I = 3,860 mag. Jedinou nepříjemností je poměrně velká vzdálenost, nachází se téměř pět stupňů od Epsilon Aurigae. Takže s ohledem na tuto skutečnost musela být připravena speciální širkoúhlá fotometrická sestava.

Jako základ posloužila paralaktická montáž EQ-6, ovládaná přes počítač prostřednictvím planetária Cartes du Ciel. S hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové (HPHK) se podařilo domluvit zapůjčení vysloužilé CCD kamery ST5-C se sadou standardních fotometrických filtrů VRI, které byly následně díky ochotě Mirka Brože doplněny o filtr B. Velikost snímacího senzoru je sice na dnešní dobu neuvěřitelně malá, činí jen 3,2 x 2,4 mm, ale ve spojení se širokoúhlým objektivem Pentacon auto 2,8/29 dokáže vykreslit zorné pole o rozloze 379' x 284' (6,3º x 4,7º). Jako hledáček jsem použil malý refraktor ED80.

Během testování sestavy ukázal objektiv celou řadu optických vad, ale vzhledem ke skutečnosti, že cílem snímání nejsou "hezké" obrázky, ale fotometrie, nebyly tyto defekty na překážku. Naopak, je známo, že je lepší mít hvězdy při měření jasnosti lehce rozostřené a ne ideálně bodové. Jako největší nepříjemnost se nakonec ukázala nutnost přeostřování při změně filtru. Jak už to bývá u většiny čočkových objektivů, obraz zaostřený v modré barvě je v červené totálně rozostřený. Takže každou noc při pořizování série jsem musel několikrát běhat od dalekohledu k počítači a od počítače k dalekohledu. Ovšem časem jsem si vytvořil osobitý styl, takže prodleva ve snímání při změně filtru se zmenšila na únosnou mez.

První snímky Epsilon Aurigae jsem výše popsanou sestavou pořídil ráno 7. srpna 2009 a během sestupné fáze jsem hvězdu sledoval celkem ve 24 nocích, až do 18. března 2010. Další pozorování znemožnila nepříznivá poloha. Při pohledu od domečku se nejprve schovala za vzrostlé břízy, za hvězdárnu a nakonec se na několik měsíců ponořila těsně k severnímu obzoru do královehradeckého světelného smogu.

Světelná křivka Epsilon Aurigae sestavená z měření pořízených během 60 nocí od 07. srpna 2009 do 06. kvetna 2011.Na snímku: Světelná křivka Epsilon Aurigae sestavená z měření pořízených během 60 nocí od 7. srpna 2009 do 6. kvetna 2011.

Mezitím se v domečku uskutečnilo velké přeskupení přístrojů. ASHK zakoupila od Drbohlavů ze Rtyně v Podkrkonoší nový 0,25-m f/3,9 reflektor a zároveň se podařilo zapůjčit díky ochotě pana docenta Marka Wolfa z MFF UK v Praze a Kamila Hornocha z Ondřejovské hvězdárny novou CCD kameru G2-1600 se sadou BVRI filtrů. Tato kamera nahradila na JST postarší ST-7, která se přestěhovala na nově pořízený dalekohled umístěný na montáži EQ6. Fotometrická sestava pro sledování Epsilon Aurigae si tak musela hledat nové místo a nakonec zakotvila na JST, připevněná k 0,11-m f/15 refraktoru.

Zde poprvé v nové pozorovací sezóně přivítala Epsilon Aurigae 27. listopadu 2010. Bohužel inverzní a zimní počasí příliš nepřálo a tak následující pozorování se uskutečnilo až 22. ledna 2011 a od té doby byla hvězda během vzestupné fáze sledována v dalších 34 nocích, až do 6. května 2011.

Pozorovací kampaň zákrytu Epsilon Aurigae byla úspěšná a v 60 nocích se podařilo získat 471 měření ve filtru B, 510 ve filtru V, 749 ve filtru R a 748 ve filtru I. Data ze sestupné fáze byla využita v práci New Ephemeris and an Orbital Solution of Epsilon Aurigae publikované v IBVS 5937 [2]. Kompletní sada měření pak byla nahrána do databází Medúza a B.R.N.O. Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE).

Pomocí Kwee-Wordenovy metody implementované do programu AVE jsem odhadl okamžik minima na 22. června 2010 +/- 1,8 dne (ve filtru B); 30. června 2010 +/- 0,8 dne (ve filtru V); 30. června 2010 +/- 1,2 dne (ve filtru R) a 27. června 2010 +/- 0,7 dne (ve filtru I). Tato jednoduchá metoda skutečně vedla pouze k hrubému odhadu a to především z důvodu jisté asymetričnosti světelené křivky - vzestupná větev se zdá být strmnější než sestupná a navíc na vzestupu je výrazná prohlubeň způsobená zřejmě fyzickou proměnností primární složky zákrytové dojhvězdy.

Závěrem bych chtěl poděkovat ASHK, HPHK a všem jmenovaným i nejmenovaným za podporu a umožnění tříleté pozorovací kampaně Epsilon Aurigae. Zároveň doufám ve stejně dobrou spolupráci při dalším zákrytu, který nastane v roce 2036.

Konečná verze článku bude publikována v královéhradeckém astronomickém časopise Povětroň.

Informační zdroje:
[1] LEHKÝ Martin. Epsilon Aurigae 2009 až 2011. Povětroň, 2009, no. 4, p. 6-8 [online]. [cit. 2011-07-09].
[2] CHADIMA Pavel et.al. New Ephemeris and an Orbital Solution of Epsilon Aurigae IBVS 5937 [online]. [cit. 2011-07-09].

  Lehký Martin   Zobrazeno: 2837x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Letní úpická expedice 2014
AstroTábor 2014

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Publikace o Arturu Krausovi: Vrámci projektu ROK ARTURA KRAUSE 2014, tedy připomínky 160. výočí narození významného pardubického rodáka, zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, propagátora sportu a technických novinek vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause publikaci "BARON ARTUR KRAUS". Autoři publikace PhDr. Jiří Kotyk a Petr Komárek popisují na 98 stranách historii rodu Krausů, život Artura Krause, jeho působení v nejrůznějších oborech činnosti. Je zde popsán jeho zájem nejen o astronomii a pozorování Slunce... publikace_kraus Foto: KPP

Více informací: ZDE

04.24 00:22 Astro P. Komárek

Studentské a pracovní pozice na Evropské jižní observatoři:

Evropská jižní observatoř (ESO) vypisuje výběrové řízení na pracovní místo v Garchingu (Instrumentation Engineer/Physicist). Dále je vypsán termín pro podání žádostí o studentský pobyt v ESO (ESO Studentship Programme Europe). Bližší informace najdete na jobs.eso.org.

04.23 20:43 Nezařazeno S. Ehlerová

Nouzový výstup z ISS: Zítra, ve středu 23. dubna, vystoupí z paluby stanice ISS ve skafandrech dva Američané, aby za zhruba 2 a půl hodiny vyměnili porouchanou řídící jednotku. Přenos z této zajímavé události vám nabídneme počínaje třetí hodinou odpoledne!
04.22 20:00 Kosmo V. Straka

Hezké velikonoce...: a jedno vesmírné vajíčko pro vás.

Mlhovina „vejce“ vyfotografovaná HST. Prach kolem hvězdy prý polarizuje světlo, které odráží a vytváří tak „obálky“. Jde o vznikající planetární mlhovinu.
04.21 08:32 Astro redakce

Dragon přiletěl do cíle!: Zásobovací plavidlo Dragon SpaceX-3 dnes ve 13:14 SELČ (přesně podle plánu) posádka stanice ISS zachytila vnější robotickou paží necelých deset metrů daleko. Přílet lodi byl v předchozích hodinách pronásledován menšími výpadky signálu Dragonu, ale vše se zdárně podařilo a tak se Drak stane kolem 15:45 pevnou částí stanice.
Dragon a k němu připojená robotická paže stanice Foto: TV NASA
04.20 13:28 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce