Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3
Vít Straka Vytisknout článek

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3

Animace příletu lodi ATV k ISS. Autor: Onorbit.com
Animace příletu lodi ATV k ISS.
Autor: Onorbit.com
V pátek 23. března brzy ráno vzlétla z kosmodromu v Kourou evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi, jež v těchto dnech provádí orbitální "závody" a každý další zážeh motorů ji stále přibližuje k jejímu cíli - ke stanici ISS, ke které se má připojit v noci na čtvrtek 29. března. Ale jak známo, máloco jde bez problémů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje jako ATV. O víkendu pozemní týmy do řešení problému na palubě ATV zapojily dokonce i posádku stanice ISS.

Start, navedení na výchozí oběžnou dráhu i separace lodi Amaldi od posledního stupně rakety Ariane proběhly na výbornou. Poté přišlo na řadu vyklopení solárních panelů a komunikačních antén. A tady náš napínavý příběh začíná.

Řídící středisko v jihofrancouzském Toulouse zaznamenalo vyklopení antény ADB, signál ze senzoru, že anténa je zabezpečena ve vysunuté pozici, však již nepřišel.

Celý název antény je Proximity Link Antenna Boom, slovo Proximity překládáme jako blízkost, čemuž také odpovídá její účel: slouží k přímé komunikaci a synchronizaci dat při příletu ke stanici ISS. Jeden přijímač/vysílač se nachází na ISS, druhý na palubě ATV. Systém využívá posádka kosmické stanice k monitorování funkcí bezpilotního náklaďáku při jeho příletu k ISS.

Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB. Autor: NASA
Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB.
Autor: NASA
Tým v Toulouse vzniklou situaci konzultoval s techniky a dospěli k závěru, že chyba může být v senzoru nebo, mnohem hůře, v samotné anténě systému ADB. Někoho napadlo, že nejistotu může rozseknout vizuální kontrola antény zvenku. V sobotu, den po startu, tedy bylo rozhodnuto požádat o pomoc astronauty na ISS, zda by nepořídili HD fotografie lodi Amaldi, míjející stanici jen o asi 100 kilometrů níže, fotky by zodpověděly dotazy o poloze antény ADB. Astronauté samozřejmě pomoci neodmítli (i přes narušení volné neděle) a fotografie pořídili v neděli mezi 08:55 a 09:15 SELČ, když se ATV pohybovalo asi 104 km pod stanicí. ATV se dokonce na příkaz ze Země trochu pootočilo, aby fotografům na ISS ukázalo zlobivou anténu.

Co se však nestalo v řídícím středisku v Toulouse prakticky přesně v době, kdy na ISS vznikaly fotografie ATV? Telemetrický signál z dosud mlčícího senzoru v neděli 25. března v 09:03 SELČ ráno ohlásil, že anténa je zabezpečena ve správné pozici! Tím problém skončil.

Daniel Firre, letový ředitel ESA, který v té šťastné chvíli vedl směnu v Toulouse, později prohlásil, že příčin náhlé změny signálu ze senzoru je možných vícero, od vibrací při činnosti motorů přes zahřívání Sluncem až po možné rozmrznutí nějaké nečistoty, jež mechanismus blokovala.

"Tento signál (zabezpečení antény ADB) potvrzuje perfektní chování ATV, všechny jeho systémy fungují bezvadně a pozemní týmy jsou šťastné a věří tomuto úžasnému plavidlu," řekl Firre.

Dnes ESA přidala na blog o misi následující větičku: ATV Edoardo Amaldi si vede extrémně dobře.

Připomeňme, že spojení ATV a ISS je v plánu v noci ze středy 28. na čtvrtek 29. března v 0:32 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »