Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Indický okres Nágpúr zasáhlo vesmírné bombardování

Indický okres Nágpúr zasáhlo vesmírné bombardování

Vědci s nalezenými meteority
Vědci s nalezenými meteority
Obyvatelé indického svazového státu Maháráštra, zejména z jeho okresů Nágpúr a Akólá, měli v úterý 22. května 2012 možnost zažít neobyčejnou událost. V odpoledních hodinách byl v této oblasti, ležící ve středové části Indické republiky, zaznamenán velký hluk a na obloze bylo vidět několik jasných objektů, padajících k zemi. Časové údaje nejsou příliš přesné, některé zdroje udávají rozpětí mezi 14:00 a 14:30 místního času, jiné tvrdí, že událost nastala až mezi 14:30 a 14:32 (9:00 - 9:02 UT). Jak se brzy ukázalo, na zem dopadlo několik meteoritů a celá událost byla proto označena jako "meteoritická sprcha". Přibližně ve stejnou dobu seismické stanice zaznamenaly otřesy země o síle 2,1 stupně Richterovy stupnice, trvající 90 sekund. Není však zcela jasné, zda souvisí s výše zmíněným jevem, nebo se jednalo jen o náhodu.

Pátrání po meteoritech začalo následující den a brzy bylo ve čtyřech lokalitách poblíž města Katol nalezeno několik fragmentů. Největší z nich měl rozměry 9,5 x 9 x 5,5 cm, hmotnost 673,5 gramu a hustotu 3,36 gramu/cm3. Jednalo se o kamenný meteorit (chondrit), složený převážně z křemičitanů s malou příměsí železa a niklu, jehož povrch pokrývala tmavě hnědá kůra o síle 0,5 mm, vzniklá během průletu atmosférou. Při dopadu vytvořil v zemi prohlubeň o rozměrech 13 x 10,5 cm a hloubce 4,5 cm. I ostatní části měly podobné charakteristiky. Zajímavý je dopad meteoritu, který byl nalezen u Khutamba Road. Ten nejprve prorazil plechovou střechu, do které udělal otvor o rozměrech 5,5 x 4 x 3 cm a po dopadu na betonovou desku měl ještě tolik energie, že vytvořil jamku o hloubce 0,5 cm. Farmář meteorit zvedl bezprostředně po dopadu a podle jeho vyjádření nebyl vůbec horký.

Podle některých informací další meteorit zasáhl osobní auto a poškodil mu přední sklo. Také bylo pádem meteoritů údajně zasaženo minimálně šest domů. Není tedy vyloučeno, že ve skutečnosti spadlo mnohem více těles na rozsáhlé ploše a dosud nalezené části jsou jen nepatrným zlomkem. Předběžné závěry uvádí, že mateřské těleso, zodpovědné za celou událost, mělo průměr asi 30 metrů.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »