Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dopady ukrajinských událostí: Přestane Rusko vozit Američany na ISS? Dle ředitele NASA si netroufne
Vít Straka Vytisknout článek

Dopady ukrajinských událostí: Přestane Rusko vozit Američany na ISS? Dle ředitele NASA si netroufne

Američtí astronauté musí nyní spoléhat na ruské lodě Sojuz  Autor: NASA
Američtí astronauté musí nyní spoléhat na ruské lodě Sojuz
Autor: NASA
Dnes něco malinko o světové politice a jejím vlivu na kosmický výzkum. V posledních dnech mezi zaměstnanci NASA koluje interní oběžník, který jim zakazuje kontakty s Ruskem kvůli situaci na Ukrajině a oficiálnímu postoji americké vlády k ní. Jedinou výjimkou budiž zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice. Jak naznačuje šéf NASA, na ISS jsou totiž Rusko i USA na sobě závislé navzájem.

Minulý čtvrtek předstoupil současný ředitel NASA (mimochodem bývalý astronaut, pilot poslední úspěšné mise raketoplánu před katastrofou Challengeru v roce 1986) Charles Bolden před komisi vlády USA, zaměřenou na vědu, techniku a vesmír. Zákonodárci chtěli mj. slyšet, že Rusko nepřestane vozit astronauty NASA na palubu kosmické stanice ISS kvůli přímo mrazivým vztahům mezi USA a Ruskem, jež nyní převládají kvůli nedávné ruské invazi na Krym a jejímu odsouzení ze strany USA. Jen připomeňme: NASA od ukončení provozu raketoplánů v roce 2011 musí spoléhat, co se týče dopravy svých lidí na stanici ISS, na ruské lodě Sojuz a ještě několik let to tak bude, pilotované kosmické starty vrátí na americkou půdu některá zdejší soukromá korporace, asi SpaceX. Jenže až za několik let. Nyní NASA platí ruské federální kosmické agentuře (Roskosmos) za jedno místo v Sojuzu na trase ISS a zpět (+ výcvik ve Hvězdném městečku) kolem 70 milionů dolarů.

Charles Bolden při vzpomínce na zahynuvší americké astronauty minulosti; 31. ledna 2014, Houston Autor: NASA
Charles Bolden při vzpomínce na zahynuvší americké astronauty minulosti; 31. ledna 2014, Houston
Autor: NASA
Od ředitele Boldena se komisi dostalo odpovědi, že Rusko tuto „taxislužbu“ pro Američany neutne. Podložil to argumenty, podle kterých je sice NASA závislá na Rusku v dopravě astronautů na stanici, jenže stejně tak je Rusko závislé na NASA v provozování stanice. Ruskému segmentu stanice dodává ten americký elektřinu ze svých solárních panelů o rozpětí přes 70 metrů a Rusové fasují od Američanů na palubě ISS ještě další potřebné služby. Bolden doslova řekl, že „provoz stanice by asi musel skončit, kdyby nám Rusové náhle odepřeli přístup na její palubu. Nedovedli by stanici provozovat bez nás.“ Obě strany tedy jsou oprávněny mít strach ze zanechání služeb tou druhou.

Ředitel NASA také dodává, že stanice ISS není konstruovaná na pobyt na orbitě bez posádky a ta musí provádět údržbu a opravy systémů kosmického komplexu.

Co se týče vlastního amerického přístupu na kosmickou stanici: nová pilotovaná loď Orion s vlajkou NASA je ještě daleko v budoucnosti (rozhodně asi s posádkou nepoletí před rokem 2020) a má létat dál, než jen na ISS. NASA proto financuje tři soukromé společnosti, které vyvíjejí nové pilotované lodě a mají obnovit pilotované starty ke stanici z půdy USA. Jde o SpaceX (nová verze Dragonu s přídomkem Rider), Boeing (Apollu podobná kabina CST-100) a Sierra Nevada Corp. s miniraketoplánem DreamChaser.

Počátkem letošního roku NASA oficiálně oznámila, že první komerční start astronautů v některé z těchto lodí (která bude jako první připravena) se odkládá na rok 2018 a přikupují se místa v Sojuzech. Pan Bolden na svém týden starém slyšení tvrdil něco jiného.

A sice, že on sám je přesvědčen, že tato nová komerční loď bude k letu nachystána již v roce 2017, pokud ovšem Kongres schválí dotaci v plné výši 848 mil. dolarů na rozpočtový rok 2015, o kterou NASA žádala. Bolden dodává, že premiérový komerční start by se mohl až o rok uspíšit, pokud by bylo uvolněno dost peněz a údajně kvůli neefektivnímu financování ze strany vlády se prošvihne původní datum 2015.

Kosmická spolupráce je však stabilní. Provoz ISS a spolupráci NASA s Roskosmosem nerozhodila ani ruská invaze do Gruzie roku 2008, na kterou měly USA také nepěkné názory.

Na závěr ještě prohlášení NASA k zákazu kontaktu svým lidem s Ruskem:

Kvůli probíhajícímu narušování suverenity Ukrajiny a její územní pospolitosti Ruskem NASA pozastavuje většinu své spolupráce s Ruskou federací. Nicméně NASA a Roskosmos budou nadále spolupracovat na bezpečném a nepřerušovaném provozu Mezinárodní kosmické stanice. NASA se také soustředí na plán vrátit pilotované kosmické starty na americkou půdu a tím ukončit závislost na Rusku. Tohle byl cíl Obamovy vlády za posledních pět let a pokud by byl plán plně financovaný, vrátili bychom pilotovaný program i s množstvím pracovních míst pro lidi do Ameriky již příští rok. S redukovaným množstvím prostředků, které schválil Kongres, nyní míříme na rok 2017. Volba je zde tato: buď plně podporovat plán na vrácení pilotovaných startů do Ameriky či pokračovat v posílání milionů dolarů do Ruska. Takto prosté to je. (Pozn. aut. – Kdyby americký kosmický program skutečně vložil vše do vývoje nové lodi, zřejmě by se musel na nějakou dobu vzdát třeba přítomnosti svých lidí na ISS, protože doprava Sojuzy stojí peníze. Nelze se věnovat dvěma věcem na plný plyn). Obamova administrativa volí investice do Ameriky. Snad se Kongres rozhodne stejně.

Ještě dodejme, že zákaz kontaktů s Ruskem pro lidi z NASA se týká služebního cestování do Ruska, návštěv představitelů ruské vlády v centrech NASA, setkání obou stran, emailů a video- či telekonferencí.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »