Pardubice uctily památku svých čtyř průkopníků

Artur Kraus
Autor: Petr Komárek

V úterý 20. května 2014 proběhlo na pardubickém centrálním hřbitově slavnostní setkání s názvem Den dopravy. Již samotný podtitul „Per aspera ad astra“ tedy „Přes překážky ke hvězdám“ naznačuje, v jakém duchu se letošní oslavy nesly. Mezi významnými pardubickými průkopníky tak mimo známých jmen jakými jsou Ing. Jan Kašpar, Eugen Čihák či Jan Perner byl se ctí za přítomnosti zástupců Pardubického kraje, města Pardubice a některých poslanů parlamentu ČR připomenut i zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a průkopník bezmotorového létání baron Artur Kraus.

Kraus_pieta3 Autor: Petr Komárek — Kraus_pieta3
*Autor: Petr Komárek*

Letošní DEN DOPRAVY, na němž v rámci oslav 160. výročí narození barona Artura Krause spolupracovala i pardubická hvězdárna a Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, se započal odhalením netradiční naučné stezky. Právě od 20. května 2014 najdou zájemci o historii přesné místo posledního odpočinku významných osobností tohoto města. Čtyři výše zmíněné osobnosti nevyjímaje.

Zcela výjimečně se návštěvníkům a hostům vzpomínkové akce dostalo nahlédnout do prostor rodinné hrobky Krausových, jež je situována jako krásně zdobená kaple. Připomínkou astronomických počinů barona Artura Krause je blankytně modrý strop s vyobrazením hvězdné oblohy. Ještě jednou v tomto roce by se tak zcela mimořádně mělo toto místo otevřít veřejnosti a to právě na den narození pana barona, tedy 2. srpna 2014.

Na fotografie z průběhu celé akce se můžete podívat ve fotogalerii projektu ROK ARTURA KRAUSE 2014.

O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Další články autora (36)

Krátké novinky

23.04.2024 09:29 Martin Gembec

Voyager 1 opět normálně funguje

NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS (Flight Data System). Oprava spočívá v tom, že data nejsou nyní ukládána jako větší balík, ale jsou rozdělována a ukládána do částí paměti FDS, které jsou v pořádku. Jde o velký úspěch inženýrů z NASA. Zdroj

21.03.2024 00:00 Redakce Astro.cz

Kosmická děla: Alternativa k raketám nebo si z nás někdo chce vystřelit?

Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.

05.03.2024 15:00 Soňa Ehlerová

Živý přenos "Atmosféra: protivník nebo spojenec?"

Živý přenos na téma "Atmosféra: protivník nebo spojenec?" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.

23.02.2024 08:30 Martin Gembec

Velká skvrna a silné erupce na Slunci

Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.

23.02.2024 00:55 Martin Gembec

První úspěšné přistání mise soukromé firmy na Měsíci

Přistávací modul Nova-C nazvaný Odysseus úspěšně přistál na povrchu Měsíce po půlnoci našeho času na 23. února 2024. Potvrdila to soukromá společnost Intuitive Machines i radioamatéři, kteří naslouchali slabému signálu sondy. Jde o první přistání soukromé firmy na Měsíci a také o první americký úspěch od posledního přistání Apolla 17 (tedy po více než 50 letech). Detaily v psaném přenosu Kosmonautix.cz.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »