Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Banner Noci vědců Autor: ČAS
Banner Noci vědců
Autor: ČAS
V pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014

Najdeme zde ale společný program, kterým je vždy pozorování večerní oblohy. Na mnoha místech návštěvníci budou moci vidět práci vědců na vlastní oči. Proběhne také řada pokusů a pamatováno bude i na děti.

Tak například v Beskydech bude možné osahat si meteority. Noc plná zážitků, her a poznání v podobě vědecko-populárních pořadů, pokusů, soutěží a kvízů čeká návštěvníky na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Zvířata na nebi i na zemi najdeme na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích. Sedm pořadatelů připravilo obří akci na Náměstí Míru v Domažlicích. Hvězdárna v Úpici připravila program nejen v Úpici, ale také v ZOO Dvůr Králové. V Hlučíně se představí "sluneční hvězdárna". "Blázni a géniové" je jedno z témat na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Na Masarykově náměstí v Jihlavě zájemci najdou astronomicko-fyzikální stan a množství dalekohledů pro pozorování oblohy. Na hvězdárně v Jindřichově Hradci se zaměří na pozorování oblohy a povídání o světelném znečištění, které trápí nejen astronomy. Jak se hledá život na cizích planetách, to bude téma v Karlových Varech. Evropská kosmická agentura bude dominovat v soutěži v Mostě. Nepochybně největším lákadlem na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude prohlídka u největšího českého dalekohledu s průměrem zrcadla 2 metry a hmotností přes 80 tun. Fyzikální experimenty a pozorování oblohy čekají na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. Show s tekutým dusíkem určitě zaujme na Gymnáziu v Pelhřimově. V Prostějově na hvězdárně můžete pokračovat i následující dva dny v rámci Astronomického víkendu. Snít o vzniku vesmíru můžete na hvězdárně ve Slaném, zatímco v Sedlčanech se na hvězdárně budou věnovat pozorování zapadajícího Slunce a srpku Měsíce. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích v rámci Evropské noci vědců uvede do provozu nový dalekohled. Na hvězdárně v Třebíči proběhnou soutěže pro děti i dospělé, na hvězdárně v Turnově si při prohlídce astronomické techniky pochutnáte i na občerstvení. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí představí novou expozici meteoritů a tektitů. Co to jsou bolidy se dozvíte na Hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Optické manipulace, to je téma Hvězdárny ve Vlašimi. Jak funguje solární vařič se dozvíte na hvězdárně ve Vsetíně. Příběh meteoritu Žebrák, který dopadl před 190 lety, si poslechnete na Hvězdárně Žebrák. A na hvězdárně ve Zlíně se můžete podívat např. na kamerové záznamy meteorů. Výběr je opravdu široký!

Podrobný program najdete na /akce/noc_vedcu/2014/. Vše je zdarma!

Česká astronomická společnost se na programu Evropské noc vědců podílí od samého počátku v roce 2005, letos tedy jubilejně po desáté. Za tu dobu české hvězdárny při Evropských nocích vědců navštívilo mnoho desítek tisíc lidí.

Letošní astronomickou část Evropské noci vědců finančně podpořila Nadace Vodafone.

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2014


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »