Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb

Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb

Nový vesmírný dalekohledu bude pojmenován po James E. Webb, správci NASA v počátcíchprogramu Apollo. Vypuštění nového teleskopu v ceně $824.8 milionů dolarů je plánováno na rok 2010.

Sonda bude vypuštěna do výšky 940 000 mil (1 512 783 km) a stabilizovaná v Lagrangeově bodu 2- oblasti ve vesmíru, kde se vyrovnává gravitační působení Země a Slunce.

Před slunečním zářením bude sonda chráněna ochranným štítem o velikosti tenisového kurtu. Ten umožní trvale udržovat teplotu dalekohledu na -370 stupních. To zvýší citlivost snímačů v infračervené oblasti spektra.

Průměr primárního zrcadla bude minimálně 20 stop (610 cm) - více než dvojnásobek zrcadla HST - 8 stop (244 cm). Větší zrcadlo společně se stabilním umístěním umožní zkoumat vesmír mnohem hlouběji než HST.

Zrcadlo Webbova dalekohledu bude během startu a dvouměsíční cesty do Lagrangeova bodu 2 rozdělené a přeložené. Po dosažení konečného umístění vyšlou operátoři signál a zrcadlo se rozloží a zapadne na své místo.

Na palubě budou tři základní snímače, všechny připravené k shromažďování snímků vesmíru v infračervené části spektra. To umožní získávat informace o formování hvězd a galaxií několik set milionů let po velkém třesku.

O prvních galaxiích vytvořených po velkém třesku, teoretickém počátku vesmíru před 14 miliardami let, se předpokládá, že jsou pozorovatelné pouze v infračerveném světle.

Webb se bude také věnovat zkoumání tvorby planet a hledání tmavé hmoty, tajemné, nepozorovatelné hmoty, o které se předpokládá, že tvoří 90% hmoty ve vesmíru.

James E. Webb byl druhým správcem NASA, od 14. února 1961 do 7. října 1968. Během této doby probíhaly první pokusy o stavbu raket a vyslání člověka do vesmíru.

Když opouštěl své místo, NASA byla těsně před vysláním člověka na Měsíc - Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969, jen několik měsíců po jeho odchodu do penze. Webb také řídil rozsáhlý program automatických sond zkoumajících ostatní planety.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »