Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vývoj výtrysku rentgenového záření

Vývoj výtrysku rentgenového záření

První pozorování životního cyklu výtrysku rentgenového záření z černé díry v binárním systému XTE-J1550-564 bylo provedeno díky snímkům družice Chandra, které odhalily zpomalující a postupně hasnoucí výtrysky.

Záblesk rentgenového záření ze systému XTE-J1550-564 zachytila družice Rossi v roce 1998. Následná pozorování družicí Chandra nejprve odhalily jeden výtrysk a později druhý směřující na opačnou stranu. Výtrysky se pohybovaly přibližně poloviční rychlostí světla. Za čtyři roky se výtrysky posunuly o více než tři světelné roky a jeden z nich (levý) zpomalil a zmizel.

Výtrysky z binárních systémů černá díra-hvězda jsou ve vesmíru poměrně běžné a zdá se, že jde o hlavní způsob jak černé díry předávají energii do okolního prostoru. Přestože všechny výtrysky postupně zpomalují (brzdí je okolní plyn a prach), proces může u výtrysků od supermasivních černých děr trvat několik milionů let.

Výtrysky v systému XTE J1550 jsou první, které se podařilo zachytit ve fázi zpomalování. V průběhu minulých čtyřech let pozorovali astronomové proces, který u supermasivních černých děr trvá miliony let. To vyzdvihuje význam pozorování malých černých děr v naší galaxii pro výzkum vzdálených kvasarů a aktivních galaktických jader.

Podrobnosti uvádí i APOD

Zdroj: NASA, Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Jupitera 7.6.2026

Tato je pořízena 7.6. den před max.přiblížením

Další informace »