Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronauté na stanici ISS sledovali úchvatnou polární záři
Vít Straka Vytisknout článek

Astronauté na stanici ISS sledovali úchvatnou polární záři

Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid Wiseman
Tohle jsem si nikdy nepředstavoval ani v nejdivočejších snech! ... napsal R. Wiseman na Twitter
Autor: Twitter/Reid Wiseman
V závěru pracovního týdne něco na odlehčenou: Mračno částic a plynu bylo ohromnou silou vyvrženo ze Slunce a po čtyřech dnech letu vesmírem zasáhlo naši planetu. Výsledkem byla přímo oslňující polární záře (žel viditelná pouze ze severu Ameriky), která přirozeně upoutala pozornost astronauta Reida Wisemana, t. č. člena 40. základní posádky stanice ISS, a naštěstí i objektivu jeho foťáku.

Gigantický oblak sluneční hmoty a plynu opustil naši životodárnou hvězdu 15. srpna při velkém tzv. výronu koronální hmoty. Vydal se naším směrem a k jeho kolizi se zemským magnetickým polem došlo 19. srpna ráno našeho času. Stejně jako ve většině případů tato kolize spustila geomagnetickou bouři. Nejde přitom o klasickou bouři, její geomagnetická verze probíhá ve vesmíru a jde v podstatě o to, že zemské magnetické pole se smršťuje a opět roztahuje (docela podobně jako pružinka) a výsledkem je nestabilní prostředí, nabité částice zrychlí svůj pohyb a vytvářejí elektrický proud.

Neuvěřitelné! ... napsal R. Wiseman na Twitter Autor: Twitter/Reid Wiseman
Neuvěřitelné! ... napsal R. Wiseman na Twitter
Autor: Twitter/Reid Wiseman
Tato geomagnetická bouře netrvala ani 24 hodin, během ní ovšem magnetické pole a částice ze Slunce uvolnily jiné částice, již předtím setrvávající poblíž Země. Tyto následně spustily v horních vrstvách naší atmosféry reakce, při nichž molekuly kyslíku a dusíku vytvářely světelné fotony.

Tímto procesem vznikla nad severem Ameriky (hlavně nad Kanadou) 19. srpna večer tamního času mohutná, zelená a modrá polární záře.

Na tomto odkazu je záběr výronu hmoty ze Slunce z 15. srpna, jak jej zachytila vesmírná observatoř SOHO. Pohybujícím se jasným objektem vlevo od Slunce je v tomto případě planeta Merkur.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »