Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Martin Gembec Úkazy

51. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 12. do 24. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Saturn s Venuší jsou u Slunce. Část posádky ISS přistála na Zemi, ke stanici se vydala nákladní loď Dragon, ale už v neděli také Sojuz MS-07 s dalšími třemi kosmonauty. Blue Origin vyzkoušela novou kabinu New Sheparda. Ariane 5 vynesla další čtyři navigační družice Galileo. 23. prosince očekáváme hned tři starty raket.

František Martinek Sluneční soustava

Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

Nová pozorování rentgenového záření ukázala, že polární záře – na severní a jižní polokouli planety Jupiter – reagují rozdílně na obou pólech. To je nepochopitelné v porovnání se Saturnem nebo Zemí, kde jsou polární záře na severní a jižní polokouli vzájemným zrcadlovým obrazem. Poslední pozorování rentgenového záření jsou podnětná pro současné teoretické modely, které vysvětlují podstatu polárních září na Jupiteru. Vědci doufají, že na základě kombinace nových pozorování z rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton společně s daty ze sondy Juno se dozvědí více o zdrojích vzniku aurory na obří planetě.

Marcel Bělík Ostatní

Nominujte laureáta Ceny Zdeňka Kvíze 2018

V roce 2018 bude Českou astronomickou společností opět – po dvou letech – udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělena za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2017.

František Martinek Sluneční soustava

Novinky z výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.

Jakub Koukal Sluneční soustava

Nejsilnější roj roku přichází aneb pozorujte Geminidy

Již tento týden, v noci ze středy na čtvrtek, náš čeká maximum nejsilnějšího pravidelného roje, Geminid. Meteorický roj Geminid má radiant v souhvězdí Blíženců, je aktivní od 4. do 17. prosince a frekvence dosahuje běžně 120 meteorů za hodinu. V letošním roce připadá maximum na 6:30 UT, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné, radiant meteorického roje je před svítáním velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, jejich geocentrická rychlost je kolem 35 km/s.

Michal Kroužel Ostatní

Zahráli jsme si na oděvní návrháře a vyzkoušeli kyanotypii – historickou fotografickou techniku

Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.

Jiří Srba Ostatní

První světlo pro ESPRESSO – lovce exoplanet nové generace

Spektrograf ESPRESSO úspěšně provedl svá první pozorování. Nový přístroj instalovaný na dalekohledu ESO/VLT v Chile bude díky dosud nedosažitelné přesnosti měření změn ve spektrech hvězd pátrat po jejich extrasolárních planetách. Zařízení bude navíc schopné získávat záření ze všech čtyř hlavních dalekohledů systému VLT najednou a tímto způsobem sesbírá tolik světla, jako jeden teleskop se zrcadlem o průměru 16 m.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM za listopad 2017: Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner

Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením objektivů a chladem. Přesto i listopadové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, způsobilo porotcům nemalé starosti. Mnoho fotografií vysoké kvality a rozličných astronomických témat přineslo různorodé návrhy, aby se z nich posléze vyloupl konečný vítěz. Vyhrála fotografie temných mračen, ovšem sevřených do pout barevných mlhovin, hvězdokup i samotných hvězd. Autorem snímku je český astrofotograf Evžen Brunner.

Martin Gembec Úkazy

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Pavel Spurný Sluneční soustava

U Českých Budějovic spadly meteority! Pomozte nám je najít!

V neděli 3. prosince 2017 večer krátce po čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především jižní část Čech velmi jasný meteor – bolid, který však kvůli celkově špatnému počasí na většině našeho území a celé střední Evropy zůstal téměř nepovšimnut. Přesto se však i na našem území našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno a dva náhodní pozorovatelé tohoto mimořádného přírodního úkazu nám poslali svá hlášení. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě,  jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Úkaz souvisí s pádem meteoritů nedaleko Českých Budějovic, rádi bychom tedy požádali veřejnost s jejich hledáním.

Redakce Astro.cz Ostatní

Ohlédnutí za setkáním ČAS po 100 letech

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.

Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost stoletá

V pátek 8. prosince 2017 ve 14 hodin to bude přesně 100 roků od zakládající schůze České astronomické společnosti. Členové společnosti a zástupci spolupracujících institucí (hvězdáren, Astronomického ústavu AV ČR, univerzit, Rady vědeckých společností České republiky, Slovenské astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti a dalších) se sejdou na slavnostním shromáždění v Modré posluchárně a v aule pražského Karolina.

Jaromír Ciesla Ostatní

Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.

František Martinek Vzdálený vesmír

11 mladých hvězd krouží kolem supermasivní černé díry v naší Galaxii

Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) astronomové odhalili o mnohém vypovídající známky přítomnosti 11 hvězd o malé hmotnosti vznikající v těsné blízkosti pouhých 3 světelných let od zdroje záření Sagittarius A*, který ukrývá supermasivní černou díru v centru naší Galaxie (Mléčné dráhy). Supermasivní černá díra o hmotnosti téměř 4 milióny hmotností Slunce se nachází přibližně 26 000 světelných roků od Země a promítá se do souhvězdí Střelce (Sagittarius).

Petr Horálek Úkazy

Tak jsem je viděl všechna...

Čtyři země, čtyři dobrodružství, čtyři příběhy a čtyři nezapomenutelné zážitky. Jedním ze snů pravděpodobně každého lovce zatmění je možnost uvidět, či ideálně úspěšně nafotografovat všechna zatmění, která v daném kalendářním roce proběhnou. Pochopitelně to není snadné, neboť nikdy se neodehrají zatmění tak, aby byla všechna vidět alespoň z části na jednom místě. A taky celý ten sen může zhatit počasí. No, s hrdostí i radostí mohu potvrdit, že můj šťastný je právě tento rok – spatřil a nafotografoval jsem je všechna a zároveň jedno z nich bylo mým druhým té samé zatměňové série SAROS po 18 letech...

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (103): O vzniku kulových hvězdokup

Kulové hvězdokupy jsou velice zajímavými útvary v dalekém halu naší Galaxie, ale i v galaxiích jiných. Tato seskupení velice starých hvězd se stále poněkud vzpírají pokusům o vysvětlení. Simone Recchi z ASU společně s dalšími kolegy z Oddělení galaxií a planetárních systémů s pomocí numerických simulací vyšetřovali možný scénář vzniku těchto objektů.

Jakub Koukal Sluneční soustava

Dva jasné bolidy nad Velkou Británií

Dne 24. listopadu krátce před půlnocí a 25. listopadu krátce před východem Slunce ozářily oblohu nad Velkou Británií dva velmi jasné bolidy. Jejich průlet zaznamenaly kamery sítě UKMON (United Kingdom Meteor Observation Network) a onboard kamery v automobilech. Byly vypočítány dráhy bolidů v atmosféře a také dráhy těles ve Sluneční soustavě. Průlet obou těles, jejichž absolutní jasnost se blížila jasnosti Měsíce v úplňku, byl také pozorován četnými náhodnými pozorovateli z řad veřejnosti ve Velké Británii, Irsku a Francii.

Jiří Srba Sluneční soustava

První objevená mezihvězdná planetka se nepodobá žádnému známému tělesu

Astronomové poprvé v historii zkoumali planetku, která přilétla do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile a na dalších observatořích po celém světě ukázala, že tento unikátní objekt cestoval mezihvězdným prostorem po miliony let, než se náhodou přiblížil do nitra Sluneční soustavy. Zdá se, že se jedná o tmavě červený a silně protažený, nejspíše kovový objekt, který se nepodobá žádnému tělesu známému ze Sluneční soustavy. Výsledky byly publikovány 20. listopadu 2017 v prestižním vědeckém časopise Nature.



3. vesmírný týden 2018

3. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2016 R2 (Panstarrs) v súhvezdí Býk

Animácia pohybu kométy C/2016 R2 (Panstarrs) v súhvezdí Býk zo 14. 1. 2018 v čase od 18:17 do 19:55 CET. Pripojené foto bolo pointované na kométu, je v ňom zložených 12 x 480 sec, použitý bin 2x2. S je hore.

Další informace »