Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

HST pozoroval nejvzdálenější aktivní kometu

Hubbleův kosmický dalekohled HST vyfotografoval nejvzdálenější aktivní kometu, jakou se doposud podařilo spatřit. V té době byla v ohromné vzdálenosti 2,4 miliardy kilometrů od Slunce, tj. daleko za drahou planety Saturn. Nepatrně zahřívaná vzdáleným Sluncem již začala vytvářet neostrý oblak prachu o průměru 130 000 kilometrů – tzv. komu – obklopující malé pevné jádro zmrzlých plynů a prachu. Tato pozorování představují nejčasnější dosud pozorované známky aktivity komety přilétající poprvé do centra naší planetární soustavy.

Martin Gembec Úkazy

41. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 9. 10. do 15. 10. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. V minulém týdnu došlo poprvé v historii letů rakety Atlas V i ke třetímu odkladu startu. SpaceX počítá se dvěma starty rakety Falcon 9. Americká administrativa deklarovala oficiálně větší podporu vedoucí pozice USA na poli obrany i výzkumu vesmíru a především plány na návrat na Měsíc. Na Mezinárodní vesmírné stanici proběhl první ze série výstupů do volného kosmu věnovaný robotické paži.

Jindřich Suchánek Multimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2016, 1. díl

Co významného zaznamenali vědci ve Sluneční soustavě v roce 2016? RNDr. Jiří Grygar, astrofyzik a neúnavný popularizátor astronomie, se v našem pořadu nejprve zastaví u Venuše, kde japonská sonda Akatsuki přinesla zajímavý úkaz. Poté se zaměříme na Měsíc a na Mars. Naší pozornosti neujde mise JUNO u Jupiteru ani Cassini u Saturnu.

Pořad sledujte v sobotu 7. 10. od 20 hodin na TV Noe.

Jakub Koukal Sluneční soustava

Příběh Země: Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!

Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Pavel Gabzdyl Sluneční soustava

Pravidla pravopisu: Sluneční soustava s velkým „S“?

Pokud nahlédneme do české astronomické literatury, astronomických e-zinů nebo tištěných časopisů posledních let, setkáme se u psaní termínu „Sluneční soustava“ s velkou nejednotností (mám na mysli naší Sluneční soustavu, tj. seskupení těles vázaných gravitací ke Slunci). Převažuje sice psaní naší Sluneční soustavy s malým písmenem „s“ na začátku, zhruba třetina zdrojů ovšem preferuje psaní s velkým „S“. Co je tedy správně?

Jiří Srba Vzdálený vesmír

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.

Marek Biely Sluneční soustava

Unikátní kometa C/2017 K2 (PanSTARRS)

Psal se 21. květen 2017 a havajský teleskop PanSTARRS objevil slabou kometu s jasností 20,8 mag, jež posléze obdržela označení C/2017 K2 (PanSTARRS). Na tom by ještě nebylo nic zvláštního. Zajímavá situace to začala být až po trochu důkladnějším spočítání dráhy komety.

Redakce Astro.cz Multimédia

Výstava a video: Vychutnejte si sférickou Prahu nebo zatmění Slunce

Praha 5 pořádá na nNáměstí 14. října open-air výstavu sférických neboli 360° fotografií pořízených kamerou Ricoh S z různých lokalit této městské části. Smyslem výstavy je představit známá místa jiným, neobvyklým pohledem, a také přiblížit široké veřejnosti nový, originální způsob zobrazování. Právě díky němu je sférická fotografie v současné době populární zejména na sociálních sítích. Výstavní panely budou před kostelem Sv. Václava na náměstí 14. října až do konce měsíce, tedy do 31. října.

František Martinek Hvězdy

Objeven pulzar rotující rychlostí více než 42000× za minutu

Pulsary jsou pozůstatkem vývojové fáze, kdy hmotná hvězda dospěje ke gravitačnímu kolapsu a exploduje jako supernova. Tyto pozůstatky (známé rovněž jako neutronové hvězdy) mají mimořádně vysokou hustotu odpovídající řádově 10 miliardám kilogramů na metr krychlový (hmotnost několika Sluncí je zhroucena do tělesa o průměru několika desítek kilometrů). Mají rovněž velmi silné magnetické pole, které způsobuje, že rychle rotující těleso vyzařuje silné svazky paprsků gama nebo rentgenového záření (případně rádiového záření) – které mu dodávají podobu majáku (objekt pulzuje – odtud označení pulsar).

Redakce Astro.cz Ostatní

Vychází Astropis 3/2017

Léto končí a čtenáři Astropisu se po dovolených a prázdninách mohou těšit na nové vydání – 3/2017. Na jeho stránkách naleznou obvyklé rubriky jako přehled úkazů na období od října do prosince 2017 včetně mapy noční oblohy, novinky z astronomie, rubriku ČAS – tentokrát se představí Přístrojová a optická sekce – nebo zajímavé fotografie. Nebudou ani ochuzeni o dvě recenze na nové knihy: A.Watts: „Předpověď počasí snadno a rychle“ a J. Levinová: „Vesmírné blues“. Z dalších, lze již říct, pravidelných příspěvků do Astropisu si budou moci přečíst novinky z astronautiky od Lukáše Houšky z partnerské redakce Kosmonautix.cz a povídání o útvarech na Měsíci od Milana Blažka – kráter Moretus.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Podivné struktury v mlhovině Saturn

Působivá planetární mlhovina NGC 7009, známá též pod jménem Saturn, se zjevuje z temnoty v podobě skupiny podivně tvarovaných bublin krásně svítících v odstínech růžové a modré barvy. Tento pestrobarevný snímek byl pořízen pomocí výkonného zařízení MUSE a dalekohledu ESO/VLT v rámci projektu, který se poprvé zaměřil na mapování rozložení prachu v nitru planetární mlhoviny. Mapa odhalující paletu komplikovaných prachových struktur – obálek, hal i podivných vlnitých útvarů – astronomům pomůže pochopit, jakým způsobem se v planetárních mlhovinách utvářejí typické symetrické útvary.

Jiří Dušek Ostatní

Noc vědců na brněnské hvězdárně

V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!

Marek Biely Sluneční soustava

Zajímavé komety pro závěr letošního roku

Rok 2017 vstupuje do své poslední čtvrtiny, a co se týče komet, většina amatérských astronomů vzpomíná nejčastěji na objekt s názvem C/2017 O1 (ASASSN). Jeho situace se ovšem nevyvíjí úplně podle předpokladů, takže musíme tak trochu po očku sledovat zjasňování jiných potenciálně zajímavých komet. O které by mělo jít?

Pavel Suchan Ostatní

Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.

František Martinek Sluneční soustava

Na Merkuru je mnohem více ledu, než se předpokládalo

Rozpálený povrch Merkuru se zdá být nepravděpodobným místem pro nalezení ledu, avšak vědci v průběhu posledních tří desetiletí prohlašují, že se voda ve zmrzlém stavu na první planetě od Slunce nachází, a to ukrytá na dnech kráterů, které jsou trvale ponořené do stínu před spalujícími slunečními paprsky. Z nové studie, kterou vypracovali vědečtí pracovníci pod vedením vědců z Brown University, vyplývá, že na povrchu planety Merkur může existovat mnohem více ledu, než se donedávna předpokládalo.

Martin Gembec Úkazy

40. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 2. 10. do 8. 10. 2017. Měsíc bude v úplňku. Saturn je večer nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabý Mars. Obě planety se k sobě na obloze přiblíží v období kolem 5. října. Aktivita Slunce je nízká. Slavíme 60. výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputniku 1). V kosmonautice také zaujaly upřesněné plány Elona Muska na stavbu velké rakety a transportní lodi. Nezastavil se ani raketostroj a tak se startovalo z Ruska, Číny i Francouzské Guyany. Nyní jsou na řadě v USA rakety Atlas V a Falcon 9.

Milada Moudrá Multimédia

Noc vědců na Fyzikálním ústavu

K letošnímu, již třináctému ročníku celoevropské Noci vědců se připojuje i Fyzikální ústav. V průběhu Noci vědců budou v pátek 6. 10. otevřeny brány našich pracovišť na Slovance, v Cukrovarnické a Dolních Břežanech, kde budete moci navštívit přednášky našich výzkumných pracovníků a na vlastní oči spatřit laboratoře, v nichž se dělá špičková věda. Máme pro vás připraveny exkurze s pokusy do našich laboratoří vhodné pro rodiny s dětmi, interaktivní exponáty a workshopy pro starší, přednášky a diskuze s vědci pro širokou veřejnost či specializovaný program pro studenty fyziky. Objevte kouzla fyziky ve světě kolem nás v neopakovatelné atmosféře nočních hodin!

Redakce Astro.cz Vzdálený vesmír

Částice z velmi vzdálených galaxií

Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi (miliónkrát vyššími, než jaké dokážeme připravit na největším pozemském urychlovači LHC) k nám přilétají ze zdrojů mnohem vzdálenějších než jakákoliv část naší Galaxie.

Soňa Ehlerová Osobnosti

Rozhovor Evropské jižní observatoře: Petr Horálek – fotograf pod tmavým nebem

ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO.  Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.

Ladislav Šmelcer Hvězdy

Ohlédnutí za 57. proměnářským praktikem

Rok se sešel s rokem a na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se podruhé sjeli amatérští i profesionální astronomové, kteří mají rádi proměnné hvězdy. Akce se uskutečnila ve dnech 19. – 26. srpna 2017 a celkem se ji zúčastnilo 21 kamarádů a kolegů. Objevilo se i několik nováčků, ale i účastníků úpické astronomické expedice, kteří se věnovali proměnným hvězdám. Program byl pojat tradičně – kromě přednášek a nočních pozorování se podařilo uspořádat kulturní akce, byť některé netradiční.



47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »