Vyhledávání v článcích
Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020?
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.Kometa C/2005 A1 (LINEAR)
První světlo pro největší dalekohled světa
Přesně 5 let po zahájení pozemních prací byl jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) dokončen a byly již pořízeny první barevné snímky vesmírných objektů. Úspěšně tak byla vyzkoušena digitální kamera SALTICAM v ceně 600 000 dolarů, která zaznamenala "první světlo", zachycené optickou soustavou dalekohledu, jehož objektiv má průměr 11 m. Hlavní zrcadlo dalekohledu je složeno z 91 hexagonálních segmentů.ASHK: Povětroň 4/2005
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Během prázdninových měsíců se odehrálo několik důležitých věcív astronomii a kosmonautice: sonda Deep Impact se(věrna svému pojmenování) úspěšně srazila s kometou Tempel 1a po dlouhé pauze odstartoval (a bezpečně přistál)raketoplán Discovery. O první události informuje Martin Lehkýa o druhé, v kontextu budoucího vývoje americké kosmonautiky,Karel Bejček.Martin Lehký ještě připojuje tři články o třech pěkných objevechv oboru meziplanetární hmoty: o trojplanetce,o transneptunickém tělesu větším než Plutoa o rozpadu komety.Přednáška J. Grygara
Pozvánka na populárně-vědeckou přednášku "Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může", kterou přednese Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, předseda Učené společnosti ČR.
Úkazy na obloze ve 36. týdnu (5.-11.9. 2005)
Přehled astronomických úkazů na 36. týden (5.9.-11.9.2005).HST: planeta Neptun a další fungování kosmického dalekohledu
Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil nové fotografie vzdálené planety Neptun. Na snímcích je vidět velmi dynamická atmosféra planety a některé její měsíce. Fotografie byly pořízeny přes 14 různých barevných filtrů, které umožnily proniknout do různých hloubek atmosféry planety a vědci tak mohou detailně studovat atmosféru a oblaka nad planetou. Složená fotografie zachycuje několik "momentek" z rotace Neptuna.Čínský drak a dvě galaxie v objetí
Dva dalekohledy na Gemini Observatory (Gemini South Telescope a Gemini North Telescope) pořídily dvojici snímků, které zachycují dynamiku dvou velice odlišných interakcí ve vesmíru. V jednom případě se jedná o chladný tmavý oblak prachu, který si pro svůj vzhled propůjčil podobu nadpozemského čínského draka. Ve druhém případě se jedná o dvojici interagujících galaxií, uzavřenou do objetí v podobě námořnického uzlu, jež může předznačovat vzdálenou budoucnost naší Galaxie.Vědci potvrdili kapalnou vodu v raném období Země
Výzkum, financovaný částečně NASA, potvrdil existenci kapalné vody na zemském povrchu před více než 4 miliardami let.Kosmonaut Jurij Baturin v Teplicích
Při našem osobním setkání se kosmonaut Jurij Baturin mimo jiné rozhovořil o projektu zamýšlené ruské lodi Kliper. Vzhledem k tomu, že jsem měl po ruce diktafon, jeho bezesporu zajímavá slova jsem zaznamenal.
Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule
Američtí geofyzikové potvrdili, že zemské jádro "předbíhá" při své rotaci povrch planety. Tato teorie byla publikována již v roce 1996, avšak teprve nyní ji mohli vědci dokázat na základě analýzy většího počtu zemětřesení na americkém kontinentu a upřesnit hodnotu rychlosti rotace jádra. Z dřívějších výzkumů vyplynulo, že vnitřní jádro rotuje rychlostí o 1,1 stupně za rok rychleji vzhledem ke zbývající části naší Země. Zpráva o tom byla publikována například v časopise Sky & Telescope, October 1996.Fotografická soutěž k problematice světelného znečištění
Úkazy na obloze ve 35. týdnu (29.8. - 4.9. 2005)
Přehled astronomických úkazů na 35. týden (29.8.-4.9.2005).Nedostupnost astro.cz
Dobrý den, o víkendu došlo k neplánovanému výpadku serveru astro.cz. Příčiny v současné době hledáme. Omlouváme se za způsobené potíže.Evropa připravuje novou kosmickou sondu na Mars
V současné době obíhá kolem planety Mars evropská kosmická sonda s názvem Mars Express (start 2. 6. 2003) - samozřejmě kromě amerických sond Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Z oběžné dráhy pořizuje poměrně kvalitní snímky vybraných oblastí povrchu Marsu, na nichž byly zaregistrovány například oblasti pokryté zbytky ledu či zřetelné stopy působení tekoucí vody v dávné minulosti.Evropská kosmická agentura ESA rozhodla o realizaci dalšího projektu - vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu, jejíž koncepce počítá mj. s využitím vrtné soupravy pro odběr vzorků horniny. Za několik let se k Marsu vydá kosmická sonda s jedním marsochodem a s vědeckou stanicí na palubě, které budou dopraveny na povrch Marsu.
Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.
Vyšel Astropis 3/2005
- P. Gabzdyl: Tvář sopek
- J. Tichá: Drtivý dopad
- J. Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni
- M. Švanda: Jak byla změřena rychlost světla
HST a Měsíc: výběr místa pro obydlenou základnu
Astronomové nyní využívají Hubblův kosmický dalekohled (HST) k průzkumu Měsíce za účelem zjištění nejvýhodnějších oblastí pro vybudování dlouhodobé obydlené základny.Předcházející mise zkoumaly Měsíc v širokém spektru vlnových délek elektromagnetického záření. Avšak v žádném případě nebylo dosaženo takového rozlišení, jakého je schopen HST při výzkumu Měsíce v oboru ultrafialového záření - předpokládá se získání fotografií, na nichž bude možno rozlišit oblasti o velikosti 50 m.