Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Libor Lenža Exoplanety

Nová kategorie planet?

vznikplanety.jpg
Zhruba rok uplynul od chvíle, kdy dvě skupiny vědců oznámily objev dosud nejmenších objevených extrasolárních planet. Ale jaké ve skutečnosti jsou světy hmotností srovnatelné s Neptunem? Jsou to plynní obři, ledoví giganti nebo "přerostlé" Země? Astronom Alan Boss prověřuje a zvažuje možnosti.
Libor Lenža Kosmonautika

Čína chystá druhý pilotovaný let

cinaastronaut.jpg
Čína, třetí kosmická velmoc, která vypustila vlastního kosmonauta se chystá na další pilotovaný let. V pátek uveřejnil deník China Daily zprávu, že připravovaný let dvou astronautů by měl trvat pět až šest dnů.
Veselý Jan Exoplanety

Prohlédněte si systém HD188753 na vlastní oči!

Hvězda HD188753, která je ve skutečnosti trojitým systémem, v němž byla nedávno detekována planeta, je snadno pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem či triedrem. V létě se v noci nachází prakticky přímo nad naší hlavou. Jednotlivé složky trojhvězdy ani planetu HD188753Ab na vlastní oči nerozlišíme, ale při pohledu na tu hvězdičku v zorném poli dalekohledu se můžeme nechat unášet představami.
František Martinek Exoplanety

Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

HD188753_1.jpg
Astronomové NASA objevili planetu, z jejíhož povrchu je možné postupně pozorovat západy a východy tří "sluncí". Tato nová exoplaneta má označení HD 188753 Ab. Jedná se o první známou planetu, která se nachází v klasickém systému tří hvězd, v tzv. trojhvězdě.
Milan Halousek Kosmonautika

Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

nagincox.jpg
Nedělní podvečer 10.července 2005 přinesl českým zájemcům o kosmonautiku jedinečnou možnost podívat se až do "kuchyně" ve které NASA připravovala a připravuje své kosmické projekty. O své práci na misích GALILEO, MER a KEPLER si přišla popovídat paní Nagin COX, systémový inženýr z pasadenské Jet Propulsion Laboratory.
Karel Mokrý Kosmonautika

Start Discovery odložen

Start raketoplánu Discovery byl odložen kvůli technické závadě na čidle v palivové nádrži (senzor vypíná motory při malém množství paliva v nádrži a chrání je tak před poškozením). Náhradní termín startu nebyl zatím stanoven. Tisková konference (začne nejdříve v 22:30), kde budou oznámeny podrobnosti bude vysílána na NASA TV
Doplnění: Přesný termín startu nebyl stanoven, za nejbližší možný se považuje sobota 16.7.
František Martinek Ostatní

Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

ELT.jpg
Větší je lepší. Když vyrábíte dalekohled, přejete si zhotovit co největší objektiv, jaký zvládnete. Evropská asociace se rozhodla postavit mimořádně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr mezi 50 až 100 m. Posunula se tak blíže k realizaci dalekohledu, který umožní astronomům vyřešit některé současné otázky poznávání stavby, vzniku a vývoje vesmíru.
František Martinek Kosmonautika

Superrychlá kosmická sonda za hranice Sluneční soustavy

InterstellarExplorer.jpg
Skupina vědců, podporovaná NASA, provedla potřebné výpočty a dospěla k závěru, že současné technologie již umožňují vypustit mimořádně rychlou kosmickou sondu až do vzdálenosti 30 miliard km od Země a z těchto končin přijímat její informace o charakteru mezihvězdného prostředí. Tato kosmická sonda je označována jako IIE (Innovative Interstellar Explorer).
František Martinek Kosmonautika

Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

SolarImpulse_1.jpg
Švýcarský průkopník Bertrand Piccard konstruuje letoun, poháněný výhradně sluneční energií, jehož úkolem bude uskutečnit cestu kolem světa. Cílem projektu je také podpora vývoje, dokumentujícího možnosti prosazení obnovitelných zdrojů energie a nových technologií v praxi. Vývoj "slunečního" letounu podporuje také Evropská kosmická agentura ESA v rámci svého programu Technology Transfer Programme.
Libor Vyskočil Multimédia

Patnáct hodin po impaktu

image3_42-46c.jpg
Kometu Tempel 1 bylo možné pozorovat asi 15 hodin po impaktu i od nás nízko nad jihozápadem. Zde je snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. července 2005 ve 20 h 44 m UT dalekohledem o průměru 30 cm na hvězdárně v Úpici. Kometa se v té chvíli nacházela jen asi 18 stupňů nad obzorem a prosvítala skrz vysokou oblačnost před přicházející frontou.
Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

dopadDI.jpg
Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.
Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »