Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  1000 planet mimo Sluneční soustavu!

1000 planet mimo Sluneční soustavu!

Exoplanety - ilustrační obrázek Autor: ESO M. Kornmesser
Exoplanety - ilustrační obrázek
Autor: ESO M. Kornmesser
Významný milník moderní astronomie byl dosažen – v seznamu exoplanet na Extrasolar Planets Encyclopedia je ke dni 22. 10. 2013 zaznamenáno 1010 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Je to již dostatečně velký vzorek k úvahám, jaké místo ve vesmíru zaujímá Slunce, naše Sluneční soustava a planeta Země.

Proces objevování exoplanet se samozřejmě nemohl vyvarovat chyb především v počátečním období. V 70. letech minulého století astronomové předpokládali, že šance na objevení planet mimo Sluneční soustavu za jejich života je asi 50 %.

V minulosti bylo zveřejněno mnoho falešných „objevů“ před potvrzením první skutečné exoplanety. Například hvězda 70 Ophiuchi byla objektem mnoha takovýchto tvrzení, která zahájil v roce 1855 W. S. Jacob (Madras Observatory). Nebo vlastní pohyby dokladované u Barnardovy hvězdy (označované též Barnardova šipka) nacházející se ve vzdálenosti 6 světelných roků byly ve 20. století studovány za účelem potvrzení přítomnosti neviditelného průvodce, který způsoboval pozorovaný „vlnivý“ pohyb hvězdy po obloze.

První skutečně ověřená planetární soustava byla objevena u nezvyklého a vskutku neočekávaného zdroje záření: 2 planety byly v roce 1992 nalezeny u pulsaru s označením PSR B1257+12. Pak už následoval objev exoplanety obíhající kolem hvězdy hlavní posloupnosti 51 Pegasi v roce 1995.

K objevování exoplanet používají astronomové několik různých metod, avšak téměř ve všech případech se jedná o metody nepřímé. Vyfotografovat planetu kroužící kolem jiné hvězdy než Slunce se zatím podařilo pouze v ojedinělých případech (39 exoplanet obíhajících kolem 36 hvězd). Jedna z prvních zobrazených planet obíhá kolem hvězdy Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu se podařilo rovněž zaznamenat změny polohy planety označené Fomalhaut b vůči mateřské hvězdě.

Exoplanety v obyvatelných zónách Autor: PHL @ UPR Arecibo
Exoplanety v obyvatelných zónách
Autor: PHL @ UPR Arecibo
Nejvíce objevů exoplanet mají „na svědomí“ dvě metody. První metoda využívá gravitační vliv planety na mateřskou hvězdu, což se projeví změnami v pořízeném spektru hvězdy. Pokud rovina oběžné dráhy planety míří směrem k Zemi, hvězda se vůči pozorovateli střídavě přibližuje a zase vzdaluje. Využívá se přitom měření změn tzv. radiálních rychlostí. Touto metodou lze objevit i více planet u jedné hvězdy. Celkem bylo na základě měření radiálních rychlostí objevena více než polovina všech známých exoplanet.

V případě tzv. tranzitní metody využívají astronomové skutečnost, kdy „neviditelná“ planeta při svém oběhu kolem mateřské hvězdy přechází (tranzituje) před kotoučkem vzdálenější hvězdy. Tím dojde k nepatrnému (avšak měřitelnému) poklesu jasnosti hvězdy. Ze získané světelné křivky lze určit nejen přítomnost planety, ale i její oběžnou periodu a ve většině případů i její přesný průměr.

Nejnovější publikovaná data v encyklopedii exoplanet na adrese http://exoplanet.eu/ uvádějí 1010 potvrzených exoplanet, které obíhají kolem 770 různých hvězd. Mezi nimi je i 169 hvězd, kolem nichž obíhá více planet než jedna – můžeme je považovat za planetární soustavy.

Tabulka různých typů exoplanet Autor: PHL @ UPR Arecibo
Tabulka různých typů exoplanet
Autor: PHL @ UPR Arecibo
Na připojeném obrázku označeném jako „Periodická tabulka exoplanet“ je 1010 objevených exoplanet rozděleno do několika skupin. Je rovněž uvedeno, kolik planet je již v každé skupině známo. Vpravo nahoře je dále uveden počet známých hvězd, u nichž byla objevena jedna či více planet.

Snahou astronomů je objevit planetu podobnou Zemi, která by kolem mateřské hvězdy obíhala v tzv. obyvatelné zóně. To je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu planety panují podmínky umožňující výskyt kapalné vody.

Pokud se týká obyvatelných exoplanet, jejich souhrn najdete na internetové stránce http://phl.upr.edu/projects/habitable-exoplanets-catalog. Je zde uvedeno zatím 12 planet obíhajících kolem hvězd Kepler-62, Gliese 667C, Gliese 581, Tau Ceti, Kepler-22, Gliese 163, Kepler-61 a HD 40307.

Velkým „lovcem“ exoplanet je družice NASA s názvem Kepler, která již objevila 3 588 kandidátů na exoplanety, z nichž bylo zatím potvrzeno 156. Tyto potvrzené exoplanety obíhají kolem 88 hvězd.

Zdroj: phys.org.news a exoplanet.eu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »