Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomická záhada - mladá extrasolární planeta

Astronomická záhada - mladá extrasolární planeta

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
V červnu letošního roku, výzkumní pracovníci univerzity v Rochesteru objevili potencionální extrasolární planetu, která obíhá okolo hvězdy tak mladé, že by vlastně nic takového v jejím okolí nemělo existovat. Alespoň ne podle stávajících teorií o vzniku planet. Další pozorování ale objev potvrdila. Určitě se jedná o planetu, která je navíc jen asi 100 tisíc let stará a nachází se v systému hvězdy jen 5x starší!

Takto nízký věk planety je v mladém hvězdném systému naprosto nemyslitelný, zejména pro uznávaný model vzniku planet formou "přirůstání", ve kterém se větší a větší kusy skal (malé planety první a druhé generace o velikosti do 10 km) srážejí, rozbíjí a znovu spojují až vznikne během několika milionů let první skutečná protoplaneta s průměrem tisíců kilometrů. V jiném současném modelu tak zvané "gravitační nestability", vzniknou planety z oblaku materiálu díky je ho vlastním přitažlivým silám. Je to sice mnohem rychlejší proces než v případě první teorie, přece však jen ne dost rychlý na to, aby vysvětlil přítomnost planety u takto mladé hvězdy.

Prachový disk, ze kterého planety vznikají, je teplejší blízko hvězdy a chladnější na svém vnějším okraji. Podle toho se také mění vlnová délka světla vyzařovaného v infračervené oblasti. Výzkumný tým zjistil, že ve vyzařovaném spektru chybí část záření na všech krátkých infračervených vlnových délkách. To naznačovalo, že část disku chybí. Vědci vědí o jediném fenoménu, který by mohl během krátké doby existence hvězdy vytvořit takto zřetelnou "díru" v disku. Tím je planeta, přinejmenším 100 000 let starou. V prachu objevená mezera tedy jednoznačně signalizovala přítomnost planety.

Profesor Adam Frank, Alice Quillen, Eric Blackman a Peggy Varnier odhalili, že planeta je pravděpodobně menší než většina doposud objevených extrasolárních planet. Její velikost by měla odpovídat asi tak Neptunu. Podobnost tím ale nekončí. Pozorovací data také naznačují, že planeta má zhruba stejnou vzdálenost od své mateřské hvězdy jako náš Neptun od Slunce. Je to nezvyklé, protože většina zatím objevených extrasolárních planet je mnohem větších než Neptun a obíhají extrémně blízko svých mateřských hvězd.

Existence planety staré 100.000 let v hvězdném systému existujícím jen půl milionu let se setkala se skepticismem mnoha astronomů, protože žádný z dnes uznávaných modelů vzniku planet nepočítal s planetou takového stáří (nebo spíše mládí).

"Data naznačují, že tam existuje mladá planeta, ale žádná z našich teorií nedává smysl pro planetu tak mladou," říká Adam Frank, profesor fyziky a astronomie na universitě v Rochesteru. "Na jedné straně je to frustrující, ale na druhé straně nás to nechává chladnými, protože matka příroda nám předhodila planetu a my jen musíme vyřešit jak vznikla."

Původní Rochesterský tým, vedený profesorem experimentální fyziky a astronomie Danem Watsonem, zjistil mezeru v prachovém okolí mladé hvězdy pomocí tehdy nového Spitzerova dalekohledu. Profesor Watson je členem týmu IRS (Infrared Spectrograph) umístěného na Spitzerově dalekohledu, který navrhovali částečně fyzikové a částečně astronomové, profesoři Judith Pipher, William Forrest a Dan Watson. Ti zároveň byli také prvním týmem, který otevíral infračervená okna do vesmíru. Forrest a Pipher jako první američtí astronomové už v roce 1983 namontovali svůj prototyp infračerveného detektoru na univerzitní teleskop malé hvězdárny na střeše Wilmot Building v universitním campusu a pořídili s ním první infračervené snímky Měsíce.

Podle: University of Rochester News
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »