Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové objevili organické molekuly v atmosféře exoplanety
Vít Straka Vytisknout článek

Astronomové objevili organické molekuly v atmosféře exoplanety

Malířova představa exoplanety
Malířova představa exoplanety
Vědeckému týmu NASA se nedávno už podruhé v poměrně krátké době podařilo detekovat v atmosféře planety, jež se nachází mimo náš solární systém, organické látky, konkrétně šlo o vodu, metan a oxid uhličitý, tyto látky jsou pro vznik života na dané planetě velmi důležité. V tomto případě se bohužel nepodaří na dotyčné planetě vypátrat i zelené mužíky, protože je neobyvatelná. Tento objev ale znamená důležitý krok k budoucím technologiím, které budou schopny případný život vypátrat.

Vědci použili ke svému objevu rozbory světelného spektra exoplanety, pořízené Hubbleovým a Spitzerovým teleskopem (oba krouží po oběžné dráze kolem Země). Přístroje Hubbleova dalekohledu detekovaly molekuly a technika Spitzerova teleskopu zase měřila jejich množství. I přes objevení důležitých látek pro vznik života na exoplanetě HD 209458b ale život existovat nemůže, protože jde o horkého plynného veleobra, dokonce ještě většího než Jupiter. Takovéto planety jsou zpravidla tvořeny především plynem a mají jen malé kamenné jádro. Pro doplnění, planeta HD 209458b obíhá okolo hvězdy srovnatelné se Sluncem ve vzdálenosti asi 150 světelných let v souhvězdí Pegas.

Hubbleův teleskop na oběžné dráze
Hubbleův teleskop na oběžné dráze
Podobný objev se podařil již v prosinci 2008, kdy byly v atmosféře exoplanety HD 189733b (taktéž plynný obr, velikosti Jupitera) detekovány metan, oxid uhličitý a vodní pára. Vědci mají nyní možnost srovnat atmosféry obou planet. Množství vody a oxidu uhličitého v atmosférách obou planet jsou srovnatelná, což ale neplatí o množství metanu, kterým se planety liší. Podle vedoucího vědeckého týmu v Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii Marka Swaina to značí pravděpodobně nějakou nezvyklou událost při vzniku jedné z planet.

I když život neexistuje ani na jedné z těchto dvou planet, objevy dotyčných látek v jejich atmosférách nás posunují kupředu do doby, kdy budeme schopni případné známky života pomocí teleskopů objevit na menších terestrických planetách (např. Země), kde mohou opravdu znamenat přítomnost organismů. Podle odhadu vědců nás od takové doby dělí asi 10 let. Dodejme, že hledání exoplanet, podobných Zemi, je hlavním úkolem dalekohledu Kepler, vypuštěného do vesmíru letos v březnu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (5268) Cernohorsky

Snímek stopy planetky (5268) Cernohorsky Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka o efemeridové jasnosti 15.8 magnitudy se nacházela v souhvězdí Pegasa. Po obloze se pohybovala rychlostí 0.36 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 1.121 au od Země a 2.014 au od Slunce. Objevil ji v roce 1971 dr. Luboš Kohoutek v Bergedorfu a pojmenoval ji po českém fyzikovi a pedagogovi Martinu Černohorském (nar. 1923), svém učiteli na Masarykově univerzitě. Autor snímku si považuje za čest, že na stejné univerzitě o více než dvacet let později, byl tehdy docent Černohorský i jeho vzdělavatelem.

Další informace »