Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta brzy spáchá sebevraždu

Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Exoplaneta WASP-18b v představě malíře
Téměř nepravděpodobný objev nové planety mimo Sluneční soustavu, která by mohla po spirální dráze spadnout na svoji mateřskou hvězdu asi za 500 000 roků, se podařil skotským astronomům. Na objevu se podílel mezinárodní tým astronomů včetně University of St Andrews.

Nově nalezená obří planeta obíhá kolem mateřské hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti 400 světelných roků od Země v souhvězdí Fénix na jižní obloze. Byla objevena v rámci britského projektu WASP, na kterém se podílí i univerzita St Andrews. Pozorování se uskutečnila pomocí dalekohledů na Kanárských ostrovech a v Jihoafrické republice.

Nová exoplaneta obdržela označení WASP-18b. Je to planeta tak hmotná a obíhá tak blízko mateřské hvězdy, že zcela určitě zanikne při pádu na hvězdu, k níž se blíží po spirální dráze.

Astronomové z University of St Andrews rovněž vypočítali, že vzájemná gravitační interakce mezi hvězdou a planetou nakonec způsobí naprosté přiblížení planety ke hvězdě a tím její zánik. Planeta se může srazit s hvězdou a stát se součástí její atmosféry, případně může být ještě před definitivním přiblížením do těsné blízkosti gravitací hvězdy "roztrhána" a kolem hvězdy se vytvoří prstenec podobný útvaru, jaký můžeme pozorovat kolem planety Saturn. V každém případě není osud exoplanety záviděníhodný.

Andrew Collier Cameron, profesor University of St Andrews, říká: "Toto je další z neobvyklých exoplanet, objevených v rámci projektu WASP. Situace je zde analogická slapovému tření, které v soustavě Země-Měsíc způsobuje postupné zpomalování rotace Země, v důsledku čehož se Měsíc po spirální dráze nepatrně od Země vzdaluje.

"Avšak v případě exoplanety WASP-18b je situace opačná. Protože rychlost rotace hvězdy je pomalejší než rychlost oběhu exoplanety, rotace hvězdy se postupně zvyšuje a planeta se po spirální dráze přibližuje k jejímu povrchu."

Podobně jako Měsíc (společně se Sluncem) způsobuje na Zemi příliv a odliv, exoplaneta WASP-18b způsobuje na povrchu hvězdy posouvající se výduť, vysokou desítky km nad rovníkem hvězdy, čímž urychluje její rotaci. Sama se přitom neustále blíží k povrchu hvězdy.

Exoplaneta WASP-18b je 10krát hmotnější než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne za dobu kratší než jeden pozemský den (zhruba za 22,5 hodiny) ve vzdálenosti pouhé 3 milióny km (pro porovnání: planeta Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km). Nově objevená exoplaneta patří do velmi početné skupiny exoplanet, označovaných jako "horký jupiter" - jedná se o hmotné planety, které se zformovaly poměrně daleko od své hvězdy, avšak postupem času migrovaly do vnitřních oblastí planetárních soustav, do těsné blízkosti mateřské hvězdy.

Stáří její mateřské hvězdy WASP-18 je zhruba 1 miliarda roků. Profesor Cameron pokračuje: "Zatím nevíme, jak dlouho bude ještě planeta existovat, protože jsme doposud zcela neporozuměli tomu, jakým způsobem slapové síly působí na Slunce a další hvězdy. Může to být půl miliónu roků, nebo také půl miliardy let. Avšak pokud je změna její spirální dráhy rychlá, budeme schopni tyto odchylky zaznamenat již během následujících pěti až deseti let."

Zdroj: www.physorg a sciencenow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »