Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Planetární systém Kepler-444
Autor: Tiago Campante/Peter Devine

Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.

Těsně namačkaný planetární systém krouží kolem hvězdy pojmenované Kepler-444, která je domovem pěti planet, z nichž nejmenší je svojí velikostí srovnatelná s planetou Merkur, největší je velká asi jako Venuše. Všech pět planet obíhá Slunci podobnou hvězdu za dobu kratší než deset dnů. Jejich dráhy se tedy nacházejí mnohem blíže své hvězdy, než krouží Merkur kolem Slunce (jeden oběh vykoná za 88 dnů). Kepler-444 je žlutooranžovou hvězdou s průměrem o 25 % menším, než je velikost Slunce.

„Tato hvězda vznikla před velmi dlouhou dobou, ve skutečnosti ještě předtím, než většina hvězd v naší Galaxii. Nemáme žádné náznaky, že některá z těchto planet má nebo měla na svém povrchu život,“ říká Steve Howell (NASA, Ames Research Center). „Vzhledem k jejich současným oběžným drahám je vyloučeno, aby na těchto prastarých planetách existoval život, jak jej známe.“

Hvězda Kepler-444 vznikla před 11,2 miliardami roků, kdy stáří vesmíru činilo méně než 20 % jeho současného věku (podle současných poznatků je stáří vesmíru 13,8 miliardy roků). To z ní dělá nejstarší známou planetární soustavu s pěti terestrickými planetami, které jsou dvaapůlkrát starší než Země.

K určení stáří hvězdy a jejích planet astronomové provedli měření velmi malých změn jasnosti mateřské hvězdy způsobených vlněním uvnitř hvězdy. Pohyb žhavé hmoty pod povrchem hvězdy generuje toto vlnění ovlivňující teplotu a svítivost hvězdy. Fluktuace vedou k nepatrným změnám v jasnosti hvězdy. Tento výzkum hvězdného nitra je označován jako astro-seismologie a umožňuje vědcům určit průměr, hmotnost a stáří hvězdy.

Soustava Kepler-444 je od nás vzdálena přibližně 117 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí s názvem Lyra.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-444


8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Eta Carina

Vrch hmloviny len 2° nad obzorom! Canon 6Dmod+Samyang 135mm, f2.0@f2.4, ISO 6400, 17x1min

Další informace »