Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

Hubblův dalekohled pozoroval extrasolární planetu

HT_a_exoplaneta.jpg
Unikátní následná pozorování, provedená prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu (HST) v oboru infračerveného záření, podpořila významný astronomický objev. Kolem relativně jasného mladého hnědého trpaslíka obíhá průvodce, který je vážným kandidátem na exoplanetu (tj. planetu mimo naši sluneční soustavu). Hnědý trpaslík se nachází na jižní obloze, ve vzdálenosti 225 světelných let v souhvězdí Hydry. (Hnědým trpaslíkem nazývají astronomové hvězdu o tak malé hmotnosti, že v jejím nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí.)

Astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) detekovali tohoto kandidáta na exoplanetu již v dubnu 2004 pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope). K pozorování v oboru infračerveného záření využili systém adaptivní optiky ke zlepšení kvality pořízených snímků. Astronomové ESO tak vypátrali velmi slabého průvodce hnědého trpaslíka, označovaného jako 2MASSWJ 1207334-393254. Tento průvodce je vážným kandidátem na planetu, neboť jeho jasnost dosahuje pouze jedné setiny jasnosti hnědého trpaslíka a slabě září při teplotě sotva 1000 °C. Je tedy chladnější než vlákno žárovky.

Žádná exoplaneta nebyla nikdy dříve pozorována přímo. Proto bylo nutné provést následná mimořádná pozorování. Ta byla provedena pomocí HST vzhledem k jeho unikátním schopnostem. Pozorování měla potvrdit, zda se opravdu jedná o planetu. Infračervená kamera NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na HST uskutečnila doplňující pozorování na kratších vlnových délkách v oboru infračerveného záření, než tomu bylo při pozemních pozorováních pomocí VLT. Tato oblast záření je důležitější, protože umožňuje určit rovněž fyzikální vlastnosti pozorovaného objektu.

Velice přesná měření relativních poloh mezi hnědým trpaslíkem a jeho průvodcem byla provedena pomocí kamery NICMOS v srpnu 2004. Fotografie z HST byly porovnávány s dřívějšími pozorováními pomocí VLT se snahou zjistit, zda oba objekty jsou opravdu gravitačně vázány, tvoří jeden systém a společně se pohybují napříč oblohou. Navzdory tomu, že mezi pozorováními pomocí VLT a HST uplynuly 4 měsíce, není sebemenších důkazů, že podezřelá planeta je objektem vzdáleného pozadí, pouze se promítající do blízkosti hnědého trpaslíka. Nebyly zpozorovány žádné změny v poloze vzhledem k hnědému trpaslíku.

Jestliže jsou oba objekty opravdu navzájem gravitačně vázány, jsou od sebe vzdáleny přinejmenším 8 miliard km. To znamená, že exoplaneta obíhá kolem hnědého trpaslíka ve vzdálenosti o 30 % větší, než planeta Pluto kolem Slunce. Jestliže byla správně určena hmotnost objektu 2MASSWJ 1207334-393254 na základě rozboru pořízeného spektra, potom exoplaneta uskuteční jeden "loudavý" oběh kolem hnědého trpaslíka za 2500 roků.

"Data ze spektrometru NICMOS podporují odhady, že tento kandidát na exoplanetu je asi 5krát hmotnější než Jupiter, jestliže opravdu obíhá kolem uvedeného hnědého trpaslíka," prohlásil Glenn Schneider z University of Arizona, USA. "Polohy těles, určené na základě pozorování VLT a HST napovídají, že planeta je průvodcem hnědého trpaslíka s 99 % pravděpodobností. Další pozorování pomocí HST by měla vyloučit i zbývající 1 % pochybností."

Kandidát na planetu a hnědý trpaslík 2MASSWJ 1207334-393254 jsou součástí asociace mladých hvězd poblíž hvězdy TW Hydrae, jejichž stáří nepřevyšuje 8 miliónů roků. Další pozorování pomocí HST jsou naplánována na duben 2005.

Poznámka k obrázku: Poloha hnědého trpaslíka je označena kroužkem zhruba uprostřed fotografie, červeno-růžový objekt v dolní části je objevená exoplaneta.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »