Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  I hmotné hvězdy mohou mít planety

I hmotné hvězdy mohou mít planety

Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy A
Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy A
Většina lovců planet u jiných hvězd (tzv. exoplanet) se zaměřuje především na hvězdy podobné Slunci. Astronomové byli v poslední době úspěšní a doposud se jim podařilo objevit více než 400 exoplanet. Avšak hvězdy podobné Slunci nejsou jediné, kolem nichž mohou obíhat planety. Nové studie, které provedli astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a National Optical Astronomy Observatory (NOAO) potvrzují, že vznik planet je přirozeným produktem vzniku hvězd. A to dokonce i u hvězd, které jsou mnohem hmotnější než Slunce.

Nejnovější důkazy vzniku planet u hmotných hvězd prezentoval na 215. konferenci Americké astronomické společnosti Xavier Koenig (CfA).

Xavier Koenig se svými spolupracovníky zkoumali hvězdotvornou oblast s názvem W5, která se nachází v souhvězdí Cassiopea a od Země je vzdálena 6 500 světelných roků. Použili Spitzerův kosmický dalekohled NASA a výsledky pozemního průzkumu v rámci projektu 2MASS (Two Micron All-Sky Survey) k pátrání v oboru infračerveného záření po důkazech přítomnosti prachových disků, z kterých se formují planety. Zaměřili se na více než 500 hvězd spektrální třídy A a B, které jsou přibližně 2krát až 15krát hmotnější než Slunce.

Pozorované protoplanetární disky v okolí hvězd spektrální třídy A
Pozorované protoplanetární disky v okolí hvězd spektrální třídy A
Tým astronomů zjistil, že přibližně jedna desetina zkoumaných hvězd ještě v současnosti vykazuje vlastnictví prachových disků. V 15 případech byly zjištěny prázdné oblasti v centrálních částech disku, z čehož vyplývá, že se zde mohly vytvořit planety velikosti Jupiteru, které doslova vysály materiál ze svého okolí.

"Gravitace objektů velikosti Jupiteru mohla snadno vyčistit vnitřní část disku o poloměru 10 až 20 AU, jak to v některých případech pozorujeme," říká Lori Allen (NOAO). (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce, tj. přibližně 150 miliónů km. Pro porovnání: v naší Sluneční soustavě obíhá planeta Saturn ve vzdálenosti 10 AU.)

Vznik planet u hvězd spektrálních tříd A a B je souboj mezi protichůdnými silami. Na jedné straně je to gravitace, která se snaží z materiálu hvězdného disku vytvořit planety. Na druhé straně se intenzivní záření hvězdy a hvězdný vítr pokoušejí co nejrychleji tento disk rozrušit a odfouknout do okolního prostoru.

Hvězdy v oblasti W5 jsou staré pouze 2 až 5 miliónů roků. Většina z nich již ztratila materiál disku, potřebný ke vzniku planet. Z toho vyplývá, že přinejmenším u hvězd spektrální třídy A a B musí vznik planet probíhat velice rychle, jinak nemají šanci vzniknout.

Ještě horší je situace, pokud se týká vyhlídky na existenci hypotetického cizího života. Zóna obyvatelnosti, tj. oblast kolem hvězdy, kde na povrchu planety může existovat kapalná voda, se u hvězd typu A a B nachází mnohem dále než u hvězd podobných Slunci v důsledku jejich vysoké svítivosti. Bohužel tato vysoká svítivost má za následek rovněž velmi krátký život. Hvězdy spektrální třídy A a B se dožívají věku pouhých 10 až 500 miliónů roků, kdy spotřebují veškeré zásoby paliva ve svém nitru. Například hvězdy podobné Slunci se dožívají 10 miliard let.

Na Zemi existoval život po dobu 3,5 miliardy roků v nejjednodušších formách až do období Kambria, kdy nastal prudký rozvoj jeho nejrůznějších forem (kambrická exploze). Planety v okolí hmotných hvězd v oblasti W5 by neměly příležitost hostit na svém povrchu život, byť v primitivní formě.

"Takovéto hvězdy nejsou vhodnými cíli k pátrání po mimozemském životě," říká Xavier Koenig. "Avšak jejich výzkum má pro nás velký význam. Umožní nám lépe pochopit procesy formování planet u jiných hvězd než Slunce."

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



31. vesmírný týden 2015

31. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 27. 7. do 2. 8. 2015. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je velmi nízká.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pluto

Je sychravý 18. únor roku 1930. Na Lowellově observatoři asistent Clyde Tombaugh prohlíží v blinkkomparátoru snímky pořízené 23. a 29. ledna téhož roku. Snímky jsou opravdu velké. Skleněné fotografické desky mají rozměry 35 x 42,5 cm a zachycují obraz oblohy vytvořený čočkovým „Clarkovým“

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Modrý Měsíc

Modrý Měsíc

Další informace »