Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Když exoplaneta svléká kabát

Když exoplaneta svléká kabát

Exoplaneta CoRoT-7b v představě malíře
Exoplaneta CoRoT-7b v představě malíře
Většina exoplanet podobných Zemi, doposud objevených u jiných hvězd, může být kamennými pozůstatky plynných obrů velikosti Saturnu. Vyplývá to z výzkumů, prezentovaných 6. 1. 2010 na zasedání Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.

"První planeta mimo Sluneční soustavu, která byla objevena před 15 roky, se ukázala být velkým plynným obrem, obíhajícím v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Označujeme je jako planety typu horkého jupitera a astronomové vůbec nečekali, že takový typ planet objeví," říká Brian Jackson (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). "Nyní začínáme objevovat exoplanety velikosti Země na podobných drahách. Může mezi nimi existovat spojitost?"

Brian Jackson se svými spolupracovníky zaměřil svoji pozornost na exoplanetu CoRoT-7b, nejmenší známou planetu a nejpodobnější Zemi, jakou doposud astronomové objevili. O její objev se v únoru 2009 zasloužila evropská družice CoRoT (Convection, Rotation and Planetary Transits).

Exoplaneta oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 20,4 hodiny. Krouží kolem Slunci podobné hvězdy nacházející se v souhvězdí Jednorožce, ve vzdálenosti 480 světelných roků od Země. Astronomové určili stáří hvězdy na přibližně 1,5 miliardy roků, což je třetina stáří Slunce.

Exoplaneta CoRoT-7b obíhá téměř 60krát blíže ke své hvězdě než Země kolem Slunce, tj. ve vzdálenosti 2 580 000 km. Při pohledu z planety by se hvězda jevila na místní obloze jako žhavý kotouč o úhlovém průměru přibližně 26° (pro porovnání: průměr Slunce na denní obloze je 0,5°). V důsledku malé vzdálenosti je povrch planety vystaven extrémní teplotě, která ve dne dosahuje hodnoty téměř 2000 °C. Průměr exoplanety CoRoT-7b (o 70 % větší než průměr Země) a její hmotnost (4,8 hmotnosti Země) naznačují, že se jedná s největší pravděpodobností o kamenné těleso.

"Avšak s takovou vysokou denní teplotou musí být povrch každého kamenného tělesa na straně přivrácené ke hvězdě doslova roztavený a planeta si nemůže udržet nic víc než řídkou atmosféru, pravděpodobně složenou z vypařené horniny," tvrdí Jackson. Dále odhaduje, že žárem hvězdy mohla exoplaneta CoRoT-7b již ztratit materiál o několika hmotnostech Země.

"Je zde vzájemná souvislost mezi ztrátou hmotnosti planety a poklesem její přitažlivosti, což zvyšuje únik materiálu na hvězdu," vysvětluje Jackson. To pozvolna vede ke změně dráhy planety: posunuje se do vnitřních oblastí planetární soustavy při procesu, který označujeme jako slapová migrace. Avšak těsné přiblížení ke hvězdě navíc zvyšuje ztrátu hmoty, což na oplátku zpomaluje rychlost změny oběžné dráhy.

Po určení vzájemného kompromisu mezi ztrátou hmotnosti a slapovou migrací astronomové zjistili, že exoplaneta CoRoT-7b by mohla mít v době svého vzniku hmotnost až 100 hmotností Země, tj. zhruba hmotnost planety Saturn. Tehdy mohla obíhat kolem své hvězdy zhruba o 50 % dále, než obíhá dnes.

Astronomové rovněž ukázali, že bez ohledu na to, zda exoplaneta CoRoT-7b zahájila svoji existenci jako Saturnu podobný plynný obr nebo kamenné těleso, v obou případech s největší pravděpodobností "zhubla" o několik hmotností Země od doby svého vzniku.

"Mohli bychom říci, že ať tak nebo tak, tato exoplaneta nám doslova mizí před očima," říká Jackson.

Předpokládá se, že podobné procesy pravděpodobně ovlivňovaly mnoho dalších planet, nacházejících se tak blízko svých mateřských hvězd. Vskutku několik nedávných studií naznačovalo, že mnoho tzv. horkých jupiterů podstoupilo podobnou "odtučňovací kůru" ztrátou hmoty a rovněž obdobný slapový vývoj, což možná mělo za následek zanechání zbytku jádra, podobného exoplanetě CoRoT-7b.

"CoRoT-7b může být prvním tělesem v nové třídě planet - tzv. odpařujících se jader," vysvětluje Jackson. "Studium navzájem propojených procesů, jako je ztráta hmotnosti a migrace těles, může být rozhodující k vyřešení původu stovek horkých planet podobných Zemi, které budou jistě brzy objeveny pomocí kosmických observatoří, jako jsou CoRoT a Kepler."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »