Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kepler-11: planetární soustava s šesti planetami

Kepler-11: planetární soustava s šesti planetami

Tranzitující exoplanety u hvězdy Kepler-11
Tranzitující exoplanety u hvězdy Kepler-11
Astronomická družice s názvem Kepler (NASA, start 7. 3. 2009) objevila první kandidáty na exoplanety velikosti Země a první pravděpodobné exoplanety obíhající v tzv. obyvatelné zóně, což je oblast v okolí hvězdy, kde může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu. Pět z předpokládaných exoplanet jsou tělesa o velikosti srovnatelné se Zemí a zároveň obíhající v obyvatelné zóně menších a chladnějších hvězd, než je naše Slunce.

Objevené exoplanety vyžadují další následná pozorování, aby bylo možné ověřit, zda se skutečně jedná o planety. Kosmická observatoř Kepler také objevila šest definitivně potvrzených planet obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci s názvem Kepler-11. Jedná se o největší skupinu tzv. tranzitujících planet obíhajících kolem osamělé hvězdy, které byly objeveny mimo naši Sluneční soustavu.

Exoplanety různých velikostí objevené družicí Kepler
Exoplanety různých velikostí objevené družicí Kepler
Uvedené objevy jsou jen nepatrnou částí několika stovek předpokládaných exoplanet, identifikovaných v datech z družice Kepler. Tyto objevy zvyšují počet předpokládaných planet objevených družicí Kepler na 1235. Z nově objevených exoplanet má 68 rozměry srovnatelné se Zemí (velikost méně než 1,25 průměru Země); 288 jsou tzv. super-Země (průměr 1,25 až 2 průměry Země); 662 exoplanet má velikost Neptunu; 165 má velikost srovnatelnou s planetou Jupiter a 19 je větších než Jupiter. Z 54 pravděpodobných exoplanet objevených v tzv. obyvatelné zóně má pět těles velikost srovnatelnou se Zemí. Zbývajících 49 kandidátů na exoplanety kroužících v obyvatelné zóně má rozměry v rozsahu od 2 průměrů Země až po průměr větší než planeta Jupiter.

Tyto publikované objevy byly získány na základě měření, která družice Kepler prováděla v období od 12. května do 17. září 2009 na vzorku více než 156 000 hvězd v zorném poli družice, jehož velikost pokrývá přibližně 1/400 oblohy.

"Skutečnost, že jsme objevili tak mnoho kandidátů na exoplanety v tak malé části oblohy vede k závěru, že v naší Galaxii existuje bezpočet planet obíhajících kolem hvězd podobných Slunci," říká William Borucki (NASA, Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie). "Objevili jsme 68 pravděpodobných exoplanet velikosti Země a dále jsme objevili 54 možných planet v obyvatelné zóně, přičemž některé z nich mohou vlastnit měsíce s kapalnou vodou na povrchu."

Porovnání planetárního systému Kepler-11 a Sluneční soustavy
Porovnání planetárního systému Kepler-11 a Sluneční soustavy
Mezi hvězdami, u nichž byli objeveni kandidáti na exoplanety, vykazuje 170 z nich přítomnost většího počtu planet. Například hvězda Kepler-11, vzdálená od Země přibližně 2 000 světelných let, má rozměrově nejmenší planetární soustavu, jaká byla doposud objevena. Pokud bychom umístili planetární systém u hvězdy Kepler-11 do naší Sluneční soustavy, potom by exoplaneta s označením Kepler-11g obíhala mezi drahami Merkuru a Venuše, zbývajících 5 exoplanet by kroužilo uvnitř dráhy Merkuru. Tyto exoplanety mají oběžné periody mezi 10 a 47 dny, zatímco exoplaneta Kepler-11g oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 118 dnů.

"Kepler-11 je pozoruhodný systém, jehož uspořádání a dynamika poskytují klíč k jeho vzniku," říká Jack Lissauer, planetolog na Ames Research Center. "Těchto 6 planet je směsicí horniny a plynů, možná je i přítomnost vody. Kamenný materiál představuje většinu hmotnosti planet, zatímco plyny dodávají planetám jejich větší objem. Na základě určení průměru a hmotnosti pěti vnitřních planet jsme vypočítali, že patří mezi planety s nejmenší hmotností, jaké známe za hranicemi Sluneční soustavy."

Rozměry exoplanet doposud objevených družicí Kepler
Rozměry exoplanet doposud objevených družicí Kepler
Všechny exoplanety, které obíhají kolem hvězdy Kepler-11, jsou větší než Země. Největší z nich je svým průměrem srovnatelná s planetami Uran či Neptun. Nejvnitřnější exoplaneta pojmenovaná Kepler-11b, obíhá kolem své hvězdy 10krát blíže než Země kolem Slunce. Dále od hvězdy krouží postupně exoplanety pojmenované Kepler-11c, Kepler-11d, Kepler-11e, Kepler-11f a v největší vzdálenosti planeta Kepler-11g, která obíhá kolem mateřské hvězdy přibližně v poloviční vzdálenosti Země od Slunce.

Exoplanety Kepler-11d, Kepler-11e a Kepler-11f jsou složeny převážně z lehkých plynů, což naznačuje, že vznikly během několika prvních miliónů roků formování planetární soustavy.

Kepler je kosmická observatoř, zaznamenávající přítomnost exoplanet na základě měření nepatrných poklesů jasnosti hvězd, které jsou způsobovány přechody planet před jejich kotoučky. Takovýto úkaz je označován jako tranzit. Protože tranzity planet v obyvatelné zóně hvězd podobných Slunci nastávají přibližně jednou za rok a jsou požadovány tři pozorované tranzity pro potvrzení objevu, jsou nutné tři roky pozorování k nalezení a potvrzení planety velikosti Země obíhající hvězdu podobnou Slunci. Takováto měření jsou však velmi náročná. Planeta velikosti Země, která přechází před kotoučkem hvězdy podobné Slunci, způsobí pokles její jasnosti o méně než setinu procenta.

Vědecký tým družice Kepler využívá rovněž základnu pozemních dalekohledů a infračervenou kosmickou observatoř Spitzer Space Telescope k přezkoumání kandidátů na exoplanety a k potvrzení jejich existence, stejně tak dalších objektů vzbuzujících zájem, které družice Kepler objevila. Hvězdné pole, které družice Kepler sleduje, se nachází v souhvězdích Labuť a Lyra. Údaje zjištěné při těchto pozorováních pomáhají rozhodnout, kteří kandidáti na exoplanety mohou být potvrzeni jako skutečné planety.

Kromě jiného družice Kepler identifikovala zatím rovněž 1 879 zákrytových dvojhvězd.

Zdroj: kepler.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »