Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Porovnání Sluneční soustavy a systému kolem hvězdy Kepler-90
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel

Astronomové nedávno informovali o objevu osmé planety obíhající kolem hvězdy Kepler-90 podobné Slunci. Od Země je vzdálena 2 545 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Draka. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomical Journal. Planetární soustava kolem hvězdy Kepler-90 má podobnou konfiguraci jako Sluneční soustava. Obsahuje malé planety obíhající blízko mateřské hvězdy a velké planety na vzdálenějších drahách. Ve Sluneční soustavě se vnější planety zformovaly v chladnějších oblastech, kde se mohly utvářet stále větší a větší plynná tělesa. Uskupení planet pozorované u hvězdy Kepler-90 může být důkazem, že se stejné procesy uplatnily i zde. Vzdálenosti planet u obou soustav nejsou na obrázku ve vzájemném měřítku.

Nově objevená exoplaneta s označením Kepler-90i je horká kamenná planeta přibližně 1,3× větší než Země. Obíhá kolem mateřské hvězdy Kepler-90 (která je též známa pod označením KOI-351, KIC 11442793 nebo 2MASS 18574403+4918185) v periodě 14,4 dne, a tudíž se nachází tak blízko, že její průměrná povrchová teplota podle předpokladu vystupuje až na 427 °C.

Nejvzdálenější z planet u hvězdy Kepler-90 obíhá v podobné vzdálenosti, jako Země kolem Slunce. „Planetární soustava Kepler-90 představuje miniaturní verzi Sluneční soustavy,“ říká Andrew Vanderburg, astronom na University of Texas v Austinu. „Máme zde malé vnitřní planety a velké vnější planety, avšak všechny jsou namačkány mnohem blíž k sobě.“

Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Objev v datech z kosmického teleskopu Kepler byl učiněn pomocí počítačového programu, který se sám „učí“. „Přesně tak, jak jsme předpokládali, jsou v našich archivovaných datech z družice Kepler ukryté budoucí objevy, čekající na ten správný pracovní nástroj nebo na technologie k jejich odhalení,“ říká Paul Hertz, ředitel NASA’s Astrophysics Division ve Washingtonu, který nebyl členem vědeckého týmu. „Objev ukazuje, že naše data mohou být studnicí poznání dostupnou pro netradiční výzkumy v nadcházejících letech.“

Kepler-90 je hvězda podobná Slunci, avšak všech jejích osm planet je natěsnáno v prostoru odpovídajícím vzdálenosti Země od Slunce. Nově objevená exoplaneta Kepler-90i krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 18 miliónů km. Pro porovnání, planeta Merkur ve Sluneční soustavě obíhá s periodou 88 dnů ve vzdálenosti 58 miliónů km. Proto panují na povrchu planety Kepler-90i vysoké teploty a není pravděpodobné, že by na ní mohl existovat život, jaký známe na Zemi. Uspořádání planetární soustavy kolem hvězdy Kepler-90 naznačuje, že planety se mohly zformovat ve větším rozmezí vzdáleností a následně migrovat na dráhy, kde je pozorujeme dnes.

Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Nejvzdálenější planeta s označením Kepler-90h je plynným obrem velikosti Jupitera, která kolem mateřské planety oběhne za 331,6 dne. Nelze však vyloučit, že ve větších vzdálenostech od hvězdy krouží ještě další planety. Jak je znázorněno na připojeném publikovaném obrázku, astronomická kosmická observatoř Kepler studovala pouze její nejbližší okolí. Ve Sluneční soustavě se nacházejí planety mnohem dále od naší hvězdy. Pokud ve vyznačené oblasti kolem hvězdy Kepler-90 skutečně existují další planety, s největší pravděpodobností nebudou přecházet přes kotouček hvězdy (nebudou nastávat tzv. tranzity) a observatoř Kepler je tudíž nebude schopna detekovat. K jejich případnému odhalení bude nutno použít jiné pozorovací metody a jiné teleskopy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetární soustava, Kepler-90, Exoplaneta


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »