Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS
Petr Kubala Vytisknout článek

Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS

Exoplanety v představách malíře, autor: T. Riecken
Exoplanety v představách malíře, autor: T. Riecken
Když se podíváte na oblohu pouhým okem …tak nějak se to alespoň píše ve většině literatury, přesto si myslím, že většina lidí se na oblohu dívá spíše oběma očima, uvidíte kromě hvězd, Měsíce, družic a dalších objektů také některé planety sluneční soustavy, které září jasně jako „hvězdy“. Od stálic je rozeznáte tak, že neblikají…i to se dočtete v literatuře. Upřímně řečeno, mě na té obloze obvykle bliká úplně všechno. Asi proto jsem se dal na popularizaci a zanechal kariéry pozorovatele oblohy…

Pokud si na pomoc přiberete alespoň menší dalekohled, spatříte některé planety jako kotoučky a dokonce uvidíte i nějaký ten detail, počínaje velkou rudou skvrnou na Jupiteru, přes polární čepičky na Marsu až po střídání fází Venuše. Nahlédnout na tajemný povrch planet nám ale pomohly až koncem minulého století kosmické sondy. Každá z planet sluneční soustavy je svým způsobem jedinečná. Dnes ale známe na 300 planet mimo sluneční soustavu, jsou i ony neopakovatelnými světy? Rozhodně…

Je to jen 13 let, co byly naše znalosti o planetách mimo sluneční soustavu pouze v rovině představ. Astronomové sice tušili, že výskyt exoplanet je téměř jistý, ale tušení ve vědě vůbec nic neznamená. První planety, pokud je vůbec planetami můžeme nazývat, byly objeveny u pulsarů. Teprve v roce 1995 probleskla astronomickou obcí zpráva o objevu první planety u jiného slunce, když předtím astronomové zaznamenali řadu „falešných poplachů“. Ale ani dnes o přesné podobě exoplanet příliš nevíme. U několika z nich se nám sice již dokonce podařilo zjistit chemické složení atmosféry, ale konkrétní představy o tom, jak vypadají, nemáme. O existenci exoplanet víme pouze nepřímo, díky jejich vlivům na svá slunce. Jsme tak na tom asi jako ten ubohý pozorovatel, který kouká na Jupiter či Mars pouhým okem a pouze sní o vzdálených světech a tajemstvích na jejich povrchu v podobě rudé skvrny či úchvatného Olympus Mons.

Nové projekty

S cílem najít nové planety odstartuje příští rok kosmická družice Kepler, o které se rozepíšeme již brzy v podrobném článku. NASA také financuje projekt MARVELS (Multi-object Apache Point Observatory Radial Velocity Exoplanet Large-area Survey), ten předpokládá proměření asi 11 000 blízkých hvězd po dobu příštích šesti let. Zatímco zmíněný Kepler bude exoplanety hledat pomoci tranzitní fotometrie z vesmíru, projekt MARVELS bude pátrat po nových světech ze zemského povrchu za použití metody měření radiálních rychlostí. Astronomové věří, že projekt MARVELS najde během šesti let na 150 nových exoplanet, což je přibližně polovina současného počtu.

Cílem projektu jsou především exoplanety o velikosti Jupiteru, které by měly být dostupnou technikou detekovatelné. Astronomové ale nechtějí pouze rozšířit katalog známých exoplanet, svými objevy hodlají rovněž lépe pochopit vznik planetárních systémů. A ruku na srdce, právě v této oblasti máme ještě stále co dohánět.

Podle některých teorií se obří plynné planety formují nejčastěji u hvězd, bohatých na těžké prvky jako křemík, kyslík nebo nikl. Je tomu ale skutečně tak?

Dalekohled o průměru 2,5 m v Novém Mexiku

Apache Point Observatory v Novém Mexiku
Apache Point Observatory v Novém Mexiku
Dalekohled projektu MARVELS bude schopen sledovat až 60 hvězd současně, později by toto číslo mohlo vzrůst až na dvojnásobek. Zorné pole dalekohledu bude 7 čtverečních stupňů! Teleskop o průměru primárního zrcadla 2,5 metrů bude umístěn na Apache Point Observatory, která se nachází na Sacramento Mountains v Novém Mexiku.

Světlo z teleskopu má do citlivého interferometru „dopravit“ na 60 optických vláken. Úkolem přístrojů bude ve světle z hvězd odhalit nepatrné změny ve vlnové délce, které by naznačovaly, že s hvězdou „cloumá“ přítomná planeta. Princip je znám již od poloviny 19. století jako Dopplerův jev.

Uvidíme, zda se projektu MARVELS podaří naplnit očekávání, které do něj vkládají astronomové. Pokud bude projekt spuštěn, pak o něm určitě ještě mnohokrát uslyšíme, aneb lovu (exoplanet) zdar!

Tématice exoplanet se v České republice podrobně věnuje časopis Gliese, který si můžete stáhnout na www.astro.cz/gliese

Zdroj: science.nasa.gov




O autorovi



7. vesmírný týden 2017

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »