Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS
Petr Kubala Vytisknout článek

Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS

Exoplanety v představách malíře, autor: T. Riecken
Exoplanety v představách malíře, autor: T. Riecken
Když se podíváte na oblohu pouhým okem …tak nějak se to alespoň píše ve většině literatury, přesto si myslím, že většina lidí se na oblohu dívá spíše oběma očima, uvidíte kromě hvězd, Měsíce, družic a dalších objektů také některé planety sluneční soustavy, které září jasně jako „hvězdy“. Od stálic je rozeznáte tak, že neblikají…i to se dočtete v literatuře. Upřímně řečeno, mě na té obloze obvykle bliká úplně všechno. Asi proto jsem se dal na popularizaci a zanechal kariéry pozorovatele oblohy…

Pokud si na pomoc přiberete alespoň menší dalekohled, spatříte některé planety jako kotoučky a dokonce uvidíte i nějaký ten detail, počínaje velkou rudou skvrnou na Jupiteru, přes polární čepičky na Marsu až po střídání fází Venuše. Nahlédnout na tajemný povrch planet nám ale pomohly až koncem minulého století kosmické sondy. Každá z planet sluneční soustavy je svým způsobem jedinečná. Dnes ale známe na 300 planet mimo sluneční soustavu, jsou i ony neopakovatelnými světy? Rozhodně…

Je to jen 13 let, co byly naše znalosti o planetách mimo sluneční soustavu pouze v rovině představ. Astronomové sice tušili, že výskyt exoplanet je téměř jistý, ale tušení ve vědě vůbec nic neznamená. První planety, pokud je vůbec planetami můžeme nazývat, byly objeveny u pulsarů. Teprve v roce 1995 probleskla astronomickou obcí zpráva o objevu první planety u jiného slunce, když předtím astronomové zaznamenali řadu „falešných poplachů“. Ale ani dnes o přesné podobě exoplanet příliš nevíme. U několika z nich se nám sice již dokonce podařilo zjistit chemické složení atmosféry, ale konkrétní představy o tom, jak vypadají, nemáme. O existenci exoplanet víme pouze nepřímo, díky jejich vlivům na svá slunce. Jsme tak na tom asi jako ten ubohý pozorovatel, který kouká na Jupiter či Mars pouhým okem a pouze sní o vzdálených světech a tajemstvích na jejich povrchu v podobě rudé skvrny či úchvatného Olympus Mons.

Nové projekty

S cílem najít nové planety odstartuje příští rok kosmická družice Kepler, o které se rozepíšeme již brzy v podrobném článku. NASA také financuje projekt MARVELS (Multi-object Apache Point Observatory Radial Velocity Exoplanet Large-area Survey), ten předpokládá proměření asi 11 000 blízkých hvězd po dobu příštích šesti let. Zatímco zmíněný Kepler bude exoplanety hledat pomoci tranzitní fotometrie z vesmíru, projekt MARVELS bude pátrat po nových světech ze zemského povrchu za použití metody měření radiálních rychlostí. Astronomové věří, že projekt MARVELS najde během šesti let na 150 nových exoplanet, což je přibližně polovina současného počtu.

Cílem projektu jsou především exoplanety o velikosti Jupiteru, které by měly být dostupnou technikou detekovatelné. Astronomové ale nechtějí pouze rozšířit katalog známých exoplanet, svými objevy hodlají rovněž lépe pochopit vznik planetárních systémů. A ruku na srdce, právě v této oblasti máme ještě stále co dohánět.

Podle některých teorií se obří plynné planety formují nejčastěji u hvězd, bohatých na těžké prvky jako křemík, kyslík nebo nikl. Je tomu ale skutečně tak?

Dalekohled o průměru 2,5 m v Novém Mexiku

Apache Point Observatory v Novém Mexiku
Apache Point Observatory v Novém Mexiku
Dalekohled projektu MARVELS bude schopen sledovat až 60 hvězd současně, později by toto číslo mohlo vzrůst až na dvojnásobek. Zorné pole dalekohledu bude 7 čtverečních stupňů! Teleskop o průměru primárního zrcadla 2,5 metrů bude umístěn na Apache Point Observatory, která se nachází na Sacramento Mountains v Novém Mexiku.

Světlo z teleskopu má do citlivého interferometru „dopravit“ na 60 optických vláken. Úkolem přístrojů bude ve světle z hvězd odhalit nepatrné změny ve vlnové délce, které by naznačovaly, že s hvězdou „cloumá“ přítomná planeta. Princip je znám již od poloviny 19. století jako Dopplerův jev.

Uvidíme, zda se projektu MARVELS podaří naplnit očekávání, které do něj vkládají astronomové. Pokud bude projekt spuštěn, pak o něm určitě ještě mnohokrát uslyšíme, aneb lovu (exoplanet) zdar!

Tématice exoplanet se v České republice podrobně věnuje časopis Gliese, který si můžete stáhnout na www.astro.cz/gliese

Zdroj: science.nasa.gov




O autorovi



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »