Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Lovci planet oznámili další dvě planety velikosti Neptunu

Lovci planet oznámili další dvě planety velikosti Neptunu

planetcompare.jpg
Necelý týden po tom, co 25.srpna 2004 oznámili astronomové Evropské jižní observatoře (ESO) nalezení "malé", extrasolární planety - tělesa, které je jen 14x hmotnější než naše Země, oznámily včera dva týmy astronomů nalezení dalších dvou exoplanet o podobné velikosti. V průběhu jednoho týdne tak byly oznámeny objevy hned tří planet o velikosti přibližně Neptunu, které nemusí patřit do kategorie plynných obrů. Celkový počet nalezených extrasolárních planet se tak zvýšil na 135.

Geoff Marcy, profesor astronomie na Kalifornské universitě v Berkeley, jeho kolega Paul Butler z Carnegie Institution ve Washingtonu a Barbara McArthurová z Texaské university o tom informovali 31.8. v živém vysílání NASA televize.

První objev přišel od astronomů používajících dalekohledy na Havaji, v Kalifornii a Texasu. Jimi nalezená planeta má, podobně jako planeta oznámená před týdnem, hmotnost ležící někde mezi 14 až 18 hmotami Země. Je tedy dostatečně malá na to, aby mohla mít pevný povrch.

Tato, menší z obou nových planet, byla objevena McArthurovou a jejím týmem u hvězdy 55 Cancri ze souhvězdí Raka. Je to již čtvrtá planeta nalezená u této hvězdy. Hvězda 55 Cancri je žlutou hvězdou typu G, vzdálená jen 41 světelných roků od Země. Čtyřnásobný planetární systém je prvním, který známe. Teploty povrchu planety jsou, díky její malé vzdálenosti od hvězdy, okolo 1.500°C.

Planetu objevili astronomové analyzováním dat hvězdy 55 Cancri, která získali pomocí 9,2 metrového dalekohledu Hobby- Eberly na McDonaldově observatoři. Tato data byla navíc kombinována s daty získanými Marcym, Butlerem, Fischerovou a Vogtem, tedy týmem, který již dříve objevil tři jiné planety obíhající okolo této hvězdy. Při objevu byla použita také data hledačů planet ze Švýcarska, Michela Mayora a Diedre Queloze.

Větší ze dvou nových planet byla nalezena týmem Marcyho, Butlera a jejich kolegů Debry Fisherové a Steve Vogta. Má hmotnost asi 21 hmot Země a nachází se v souhvězdí Lva, 33 světelných let daleko. Obíhá červenou hvězdu typu M, pojmenovanou Gliese 436. Tato hvězda, červený trpaslík, nejběžnější typ hvězdy v galaxii, září asi 50x méně než naše Slunce. Očekává se tedy, že povrchová teplota planety se pohybuje v rozmezí od +370°C na straně ozářené hvězdou po jen několika desítek °C nad absolutní nulou, na straně odvrácené od hvězdy. Má-li tedy planeta alespoň nějakou atmosféru, pak by na terminátoru, mezi světlem a stínem, mohly být z pozemského hlediska přijatelné tepelné poměry. Planeta však obíhá svoji hvězdu velkou rychlostí, jednou za 2,64 dne, ve vzdálenosti jen 4,5 milionu kilometrů.

Také tento tým používal kromě svých měření i data získaná jinými astronomy. V tomto případě se jednalo o pozorování blízké Lickovy observatoře u San Jose, kde McArthurová, William Cochran, Michael Endl a Fritz Benedict organizovali Doplerovská měření u zhruba 100 objektů.

Objev tří relativně malých planet v krátké době po sobě, po 132 objevech plynových obrů, dává naději, že by tato velikost planet mohla být obecnějším jevem.

Geoff Marcy při této příležitosti řekl, že v galaxii jako je Mléčná dráha, která má asi 200 miliard hvězd, by až 20 miliard z nich mohlo mít planety s hmotami mezi 10 až 20 hmotami Země. Marcy také předpovídá, že v blízké budoucnosti bude objeveno mnohem více planet o velikosti Neptunu. Má se tak stát díky nové CCD digitální kameře nainstalované na Keckových dalekohledech na Havaji. Kameru zkonstruoval Vogt a jeho tým na Kalifornské universitě v Santa Cruz. Nová kamera dovolí odhalení malých odchylek radiálních rychlostí mateřských hvězd, někde okolo hodnoty 1 metru za sekundu. Dnes nejlepší výsledky se pohybují nad 3 metry za sekundu a srovnatelnou přesnost poskytuje pouze spektrograf HARPS, umístěný na 3,6m teleskopu ESO v La Silla, tedy ten přístroj, který před týdnem identifikoval třetí z nově objevených "super Zemí". Například nová planeta u hvězdy Gliese 436 způsobuje kolísání radiální rychlosti okolo hodnoty 18 metrů za sekundu.

Toto je skutečný průlom, řekl Marcy. Nyní bychom měli být schopni snadno zjistit planety jen 10 krát hmotnější než naše Země. Očekávám, že v dalších pár letech najdeme tucty planet o velikosti v rozmezí mezi 10 až 20 hmotami Země.

Zdroj: Kalifornská univerzita v Berkeley
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »