Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Miniaturní planetární soustavy

Miniaturní planetární soustavy

Planetární disky kolem objektů zvaných planemo.
Planetární disky kolem objektů zvaných planemo.
Nové výzkumy, realizované astronomy University of St Andrews poskytly důkazy, že ve vesmíru může existovat syrový, ještě nespotřebovaný materiál pro vznik „zakrnělých“ verzí naší Sluneční soustavy – vznikající miniaturní planetární systémy.

Ve své studii Alexander Scholz (SUPA Advanced Fellow, University of St Andrews) a Ray Jayawardhana (University of Toronto) vyslovili předpoklad, že jiné planetární soustavy ve vesmíru nemusí nutně vypadat jako naše Sluneční soustava.

Astronomové zjistili, že místa zrození planet se nacházejí nejen v okolí mladých hvězd, ale také kolem objektů, pojmenovaných planemo (zkratka anglického názvu Planetary mass objects – objekty planetárních hmotností), které nejsou větší či hmotnější než nám dobře známá planeta Jupiter. Ty mohou představovat miniaturní planetární soustavy s centrálním objektem o hmotnosti rovnající se 1 % hmotnosti Slunce.

Od jejich objevu v roce 2000 bylo složení a původ těchto záhadných objektů (planemos) horkým tématem – jedná se o miniaturní hvězdy nebo o obří planety, vyhozené z mladých planetárních soustav?

Ve svém výzkumu použili Scholz a Jayawardhana kosmickou infračervenou observatoř Spitzer Space Telescope k pozorování 18 objektů typu planemos ve hvězdokupě v souhvězdí Orion, jejíž stáří je asi 3 milióny roků. V tomto stáří je mnoho mladých hvězd stále ještě obklopeno prachoplynnými disky, z nichž se mohou vyvinout planetární soustavy. Prach v těchto discích „svítí“ v oboru infračerveného záření, a proto může být studován pomocí infračervených kamer.

Nová pozorování ukazují, že přibližně jedna třetina objektů planemos jsou stále ještě obklopeny prachovými disky, a tak tyto relativně malé objekty patrně mohou mít hvězdám podobné „dětství“. Důkaz pro podobný vývoj planemos jako u hvězd byl publikován již dříve jinými autorskými týmy, avšak teprve nová pozorování představují první systematický průzkum a posun našich znalostí o objektech typu planemos.

„Výsledky pozorování ukazují, že dlouhodobě existující prachové disky – oblasti vzniku planet – jsou často objevovány dokonce kolem objektů s extrémně malou hmotností. To může naznačovat, že planetární soustavy mohou vznikat dokonce i v případech, kdy centrální těleso není hvězda, ale objekt typu planemo. Představte si planetární soustavu, kde planety obíhají kolem objektu, jehož hmotnost není o mnoho větší než hmotnost samotných planet,“ vysvětluje Scholz.

Ačkoliv nové objevy nevyřešily původ objektů typu planemo, Dr. Scholz a profesor Jayawardhana jsou přesvědčeni, že nové výsledky nás posunuly o krok blíže k objasnění jejich záhady.

„Jak mrňavé objekty může příroda produkovat stejným způsobem, jakým vytvořila naši Sluneční soustavu? To je velká otázka, motivující náš další výzkum. Odpověď se dozvíme, až prostudujeme procesy vedoucí ke vzniku nejrůznějších typů hvězd, právě tak jako k rozmanitosti planetárních soustav,“ říká profesor Jayawardhana.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »