Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nalezena trojice superzemí

Nalezena trojice superzemí

Planetární soustava u hvězdy HD 40307 v představách malíře
Planetární soustava u hvězdy HD 40307 v představách malíře
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2008): Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností.

Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.

"Obíhají snad okolo každé hvězdy planety? A pokud ano, kolik jich tam je?" podivuje se lovec planet Michel Mayor z observatoře v Ženevě. "Přestože na tuto otázku stále ještě neznáme odpověď, učinili jsme významný krok vpřed k jejímu zodpovězení." Od roku 1995, kdy byla Michelem Mayorem a Didierem Quelozem objevena planeta obíhající kolem hvězdy 51 Pegasi, již bylo nalezeno více jak 270 exoplanet, obíhajících kolem Slunci podobných hvězd. Většina těchto planet jsou plynní obři, podobní Saturnu či Jupiteru. Ze statistik vyplývá, že takováto planeta obíhá kolem každé čtrnácté hvězdy.

"S příchodem mnohem přesnějších přístrojů, mezi které patří také spektrograf HARPS na 3.6 m dalekohledu ESO v La Silla, můžeme objevit i menší planety s hmotností mezi 2-10 hmotnostmi Země," říká Stéphane Udry, jeden z Mayorových kolegů. Takové planety nazýváme superzemě. Hmotnost superzemě je větší než hmotnost Země, ale menší než hmotnost planety Uran či Neptun (tj. okolo 15násobku hmotnosti Země).

Radiální rychlosti třech nových exoplanet
Radiální rychlosti třech nových exoplanet
Astronomové nyní objevili systém složený ze tří superzemí, obíhajících okolo hvězdy, jež je jen o málo hmotnější než Slunce. Tato hvězda je vzdálena 42 světelných let a nachází se na rozhraní souhvězdí Mečouna a Malíře (latinsky Doradus a Pictor). "Během posledních pěti let jsme prováděli velmi pečlivá měření radiální rychlosti hvězdy HD40307, která jasně ukázala přítomnost trojice planet v tomto systému," říká Mayor. Planety jsou 4,2; 6,7 a 9,4krát hmotnější než Země a okolo hvězdy obíhají s periodami 4,3; 9,6 a 20,4 dne.

"Změny radiální rychlosti hvězdy způsobené planetami jsou velice malé. Vždyť nejmenší planeta je stotisíckrát lehčí než její mateřská hvězda. Takové odchylky je možné zaznamenat pouze pomocí velice citlivého přístroje, jako je např. HARPS," říká spoluautor François Bouchy z Institut d'Astrophysique de Paris. Změna radiální rychlosti hvězdy, způsobená planetou, činí jen několik metrů za sekundu.

Na stejné konferenci byl také ohlášen objev dalších dvou planetárních soustav, učiněný pomocí spektrografu HARPS. V prvním systému obíhá kolem hvězdy HD 181433 superzemě (7,5 hmotnosti Země) s periodou 9,5 dne, a také planeta podobná Jupiteru s oběžnou dobou 3 roky. Druhý systém obsahuje planetu s oběžnou dobou 4 dny (22 hmotností Země) a Saturnu podobného plynného obra s periodou oběhu 3 roky. "Uvedené planety jsou (jistě) pouze špičkou ledovce," říká Mayor. "Po vyhodnocení dat naměřených u všech hvězd nám HARPS ukázal, že okolo jedné třetiny ze všech Slunci podobných hvězd obíhá buď superzemě nebo planeta podobná Neptunu s oběžnou dobou menší než 50 dní."

Je mnohem snazší nalézt planety s krátkou dobou oběhu než ty na vzdálených drahách s dlouhými periodami. "Je velmi pravděpodobné, že kolem hvězd neobíhají jenom superzemě, ale také planety s hmotností podobnou Zemi. Ty však zatím nejsme schopni objevit. Když k tomuto předpokladu přidáme již známé exoplanety podobné Jupiteru, můžeme snadno dojít k závěru, že planety jsou vlastně všude," uzavírá Udry.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 019/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »