Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev exoplanety podobné Zemi

Objev exoplanety podobné Zemi

OGLE_2005_BLG_390Lb.jpg
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší Galaxii, ale mimo naši sluneční soustavu planetu nejvíce podobnou Zemi.

Relativně malá exoplaneta se podobá planetám zemského typu (terestrickým tělesům). Je složena z ledu a kamení, má atmosféru a obíhá ve velké vzdálenosti kolem červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 28.000 světelných let od Země směrem ke středu naší Galaxie.

Podle časopisu Nature objev, pořízený celosvětovou sítí dalekohledů, znamená pro astronomy dobré zprávy pro hledání života u exosolárních planet.

"Tento objev může znamenat, že existence objektů o malé hmotnosti je zcela běžná," říká Dr. Jean-Philippe Beaulieu z Astronomického institutu v Paříži (Institut d'Astrophysique de Paris).

Objev OGLE-2005-BLG-390Lb také znamená změnu názorů na teoretické modely formování planet. Podle nich se nyní bude předpokládat existence planet o velikosti Země až Neptuna (17 hmotností Země), které obíhají okolo červených trpaslíků (malá chladná hvězda s povrchovou teplotou nižší než 3.500°C) ve vzdálenosti 1 až 10 vzdáleností naší Země od Slunce (vzdálenost Země - Slunce je přibližně 150 mil. km).

Hmotnost nové planety je 5,5krát větší než Země a oběžná dráha kolem červeného trpaslíka je více než 2,5krát větší než vzdálenost Země - Slunce. Nově nalezená planeta má podobně jako Země pevný, kamenitý povrch, ale je tělesem ledovým, protože se nachází u chladné hvězdy a navíc obíhá okolo ní ve značné vzdálenosti. Teplota na jejím povrchu se odhaduje na -220°C.

Jedná se o první samotnou malou exoplanetu, objevenou u mateřské hvězdy. Planeta je od Země vzdálena asi 28.0000 světelných let směrem ke středu Mléčné dráhy (naší Galaxie) a byla objevena díky stále lepší a dokonalejší technice, kterou astronomové používají.

Zatím objevené exoplanety se nejvíce podobaly "horkému Jupiteru" nebo plynným obřím planetám, jejichž oběžné dráhy jsou malé a gravitačně působí na svou mateřskou hvězdu - "rozhoupají ji". Těchto obřích exoplanet zatím bylo objeveno více než 170.

"Technika je citlivá na masivní planety obíhající v malé vzdálenosti okolo hvězd. Ale metoda mikročočky může odhalit i velmi malé planety, které obíhají okolo vzdálených hvězd ve větších vzdálenostech," říká Dr. Michael Albrow z novozélandské univerzity v Canterbury.

Albert Einstein předpovídal existenci gravitačních čoček ve své všeobecné teorii relativity v roce 1912 (k potvrzení došlo už v roce 1919 A. Eddingtonem při pozorování úplného zatmění Slunce). Hvězda nebo planeta působí svou gravitací na světlo přicházející ze vzdálenějších objektů ve vesmíru stejně jako čočka v dalekohledu - pozorovaný objekt se krátkodobě zvětší a zjasní. Ale i toto malinké zjasnění podle Dr. Andrewa Williamse z australské observatoře v Perthu stačí na odhalení exoplanety (světelná křivka OGLE-2005-BLG-390Lb).

OGLE-2005-BLG-390Lb je teprve třetí planetou, která byla nalezena pomocí gravitační mikročočky v rámci programu (OGLE - Optical Gravitational Lensing Experiment)

Protože šance na náhodné zachycený okamžiku zjasnění je velmi vzácné, astronomové nepřetržitě monitorují hvězdou oblohu, zejména galaktický střed, který je nejlépe pozorovatelný z jižní polokoule.

Astronomové v Tekapo (Nový Zéland) testují největší světový jednoúčelový dalekohled MOA (Microlensing Observations in Astrophysics) o průměru 1,8 m na japonsko-novozélandské observatoři MJUO (Mt. John University Observatory).

Celosvětový program PLANET je určen k téměř nepřetržitému monitorování "mikročočkových" jevů a sestavování světelných křivek v intervalech velmi malých ale trvacích i několik málo minut. Základ celosvětové sítě dalekohledů tvoří dánský teleskop (1,54 m, Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), australský dalekohled (1,0 m, Canopus observatory, Tasmania, Austrálie), australský dalekohled (0,6 m, Perth, Západní Austrálie) a jihoafrický dalekohled (1,5 m, hvězdárna Boyden, Jižní Afrika). Do pozorování se přispívají i 2metrové robotické dalekohledy Velké Británie RoboNet, umístěné na Kanárských ostrovech, Havaji a v Austrálii. Celkem na programu PLANET spolupracuje 72 astronomických institucí z 12 zemí.

Zdroj: www.abc.net.au a www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »