Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev vody na exoplanetě

Objev vody na exoplanetě

dn11576-1_600.jpg
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.

Exoplaneta HD 209458b (neoficiálně pojmenovaná Osiris) se nachází ve vzdálenosti asi 150 sv.l. od Země v souhvězdí Pegasa. Její hmotnost je asi 70% hmotností Jupitera. Mateřskou hvězdou je zahřívána na velmi vysokou teplotu, protože kolem ní obíhá ve vzdálenosti 9krát menší než Merkur kolem Slunce (7,56 miliónů km).

HD 209458b je jednou z malého počtu exoplanet, u kterých jsme přímo ze Země pozorovali přechod před nebo za diskem mateřské hvězdy. To astronomům pomohlo získat informace o velikosti a hmotnosti tohoto vzdáleného světa.

Únorová pozorování infračerveným Spitzerovým dalekohledem neodhalila přítomnost vodní páry v atmosféře. Od té doby astronomové přemýšlí, co způsobilo nepřítomnost očekávané vody v atmosféře. Uvažovali, že vše může být zakryto prachem, který znemožňuje detekci molekul vody.

Zdá se, že nynější pozorování Hubbla odhalila pohřešovanou vodu. Travis Barman (Lowell Observatory, Flagstaff, Arizona) provedl počítačovou analýzu dřívějších dat z Hubbla, která byla získána při částečných zatměních hvězdy planetou. Pozorování poklesu světla při těchto zatměních sloužila především k přesnému určení poloměru exoplanety. Hubble pozoroval světlo z mateřské hvězdy exoplanety, které procházelo přes atmosféru planety. Ukázalo se, že díky chemickému složení je atmosféra pro některé vlnové délky více „průhledná“ než pro jiné.

Barman našel vodítko k sestavování různých modelů atmosféry - nejlépe odpovídající pozorováním, pokaždé s jiným chemickým složením a seeingem (neklidem pozemské atmosféry). Tvrdí, že světlo o vlnové délce okolo 0,9 mikrometrů (900 nanometrů) dokazuje přítomnost vody, která pohlcuje světlo právě na této vlnové délce. I když od exoplanety ho přichází relativně velmi málo. „Pro mě je to jasný důkaz přítomnosti vody,“ řekl Barman. „Myslím si, že toto je první přesvědčivý důkaz, že voda je nejméně na jedné exoplanetě.“ Navzdory přítomnosti vody zde nejsou příznivé podmínky pro život, protože „normální“ teplota na exoplanetě je asi 1000 °C.

Mark Swain (JPL, člen týmu Spitzer Space Telescope) je přesvědčen, že tento nový, negativní výsledek může objasnit teplota exoplanety. Uvnitř by měla být vyšší než v horních vrstvách atmosféry. Nepřítomnost vody při pozorování Spitzera by mohla způsobit relativně konstantní teplota nebo také zakrytí atmosféry oblaky prachu. „Zajisté je to zajímavý výsledek,“ řekl Swain. „Tyto planety nás stále překvapují.“

Člen jiného týmu Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland) je také ohromen výsledky. „Je to jistě lepší s absorpcí vody než bez ní. Myslím si, že by to dokonce tvrdila i ta nejskeptičtější osoba.“

Ale David Charbonneau (Harvard University, Cambridge, Massachusetts), člen týmu HST, jehož data používá Barmanem, je přesvědčen, že pozorovaný výsledek je tak malý, že se klidně může jednat o poruchu při měření přístroji na HST.

„Protože nemůžeme techniku vyloučit jako zdroj těchto variací, může být předčasné interpretovat to jako molekuly v atmosféře planety,“ říká Charbonneau.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »