Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta menší než Země

Objevena exoplaneta menší než Země

Představa vzhledu nejbližší exoplanety menší než Země (UCZ-1.01)
Představa vzhledu nejbližší exoplanety menší než Země (UCZ-1.01)
Na obrázku je ztvárněna představa astronomů o podobě exoplanety, jejíž hmotnost byla určena na dvě třetiny hmotnosti Země. O její identifikaci se zasloužila americká družice Spitzer Space Telescope. Planeta s označením UCZ-1.01 obíhá kolem hvězdy GJ 436, která se nachází v souhvězdí Lva. Od Země ji dělí vzdálenosti 33 světelných let. Pravděpodobně se jedná o nejbližší exoplanetu, která je menší než Země.

Zatím je známa pouze hrstka exoplanet menších než naše planeta. Pomocí družice Spitzer bylo provedeno několik pozorování tranzitů známých exoplanet, avšak UCZ-1.01 je první planetou doposud nepozorovanou žádným kosmickým dalekohledem. Objev byl učiněn na základě testování případné úlohy dalekohledu Spitzer při pomoci astronomům v pátrání po obyvatelných planetách velikostí srovnatelných se Zemí.

"Získali jsme zřetelné důkazy existence velmi malé, velmi horké a velmi blízké planety," říká Kevin Stevenson (University of Central Florida, Orlando). Stevenson je hlavním autorem článku, který byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal. "Identifikace malých blízkých planet, jako je UCZ-1.01, mohou jednoho dne vést k určení jejich podrobných charakteristik pomocí příštích kosmických dalekohledů."

Nový horký kandidát na exoplanetu byl objeven družicí Spitzer docela neočekávaně. Kevin Stevenson studoval se svými spolupracovníky exoplanetu GJ 436b velikosti Neptunu, jejíž existence u hvězdy GJ 436 typu červeného trpaslíka spektrální třídy M byla známa již od roku 2004. Astronomové si všimli v datech z družice Spitzer dalšího nepatrného poklesu množství infračerveného záření přicházejícího z hvězdy kromě poklesu způsobeného planetou GJ 436b. Přezkoumání archivních dat z družice Spitzer ukázalo, že pokles záření je periodický, z čehož vyplývá, že zde může obíhat druhá planeta, která blokuje malou část světla pozorované hvězdy.

Tato metoda objevování exoplanet, použitá řadou kosmických observatoří včetně americké družice Kepler, využívá přechodů planet (tranzitů) přes kotouček hvězdy. Délka tranzitu a nepatrné snížení množství registrovaného světla hvězdy vede k odhalení základních vlastností planet, jako je jejich velikost a vzdálenost od mateřské hvězdy. V případě planety UCZ-1.01 byl její průměr určen na 8 400 km, což jsou asi 2/3 průměru Země. Měla by obíhat v těsné blízkosti mateřské hvězdy GJ 436, ve vzdálenosti asi 7krát větší než vzdálenost Měsíce od Země. Jeden oběh vykoná za 1,36 pozemského dne. Povrch planety je pravděpodobně zahříván na teplota zhruba 600 °C.

Planeta UCZ-1.01 se může podobat geologicky téměř mrtvému tělesu se spoustou kráterů na povrchu, jak to známe například u Merkuru. Spoluautor článku Joseph Harrington naznačuje i další možnost: povrch exoplanety může být dokonce roztaven. "Planeta může být částečně pokryta horkým magmatem."

Kromě planety UCZ-1.01 astronomové zaznamenali i stopy třetího tělesa označeného UCZ-1.02. Družice Spitzer totiž zaregistrovala několikrát přítomnost ještě jedné nové planety. Bohužel, ani velmi citlivé přístroje nejsou schopny změřit hmotnosti exoplanet tak malých jako UCZ-1.01 a UCZ-1.02. Jejich hmotnost byla pouze odhadnuta na jednu třetinu hmotnosti Země.

Astronomická observatoř NASA s názvem Kepler již identifikovala přibližně 1 800 hvězd, které pravděpodobně mají své vlastní planety či dokonce planetární soustavy. Pouze tři z těchto hvězd obsahují planetu menší než Země. A z nich pouze jedna je ještě menší než exoplaneta objevená družicí Spitzer - její velikost je srovnatelná s Marsem (průměr 0,57 průměru Země).

"Doufám, že budoucí pozorování potvrdí tyto zajímavé výsledky, které naznačují, že kosmický dalekohled Spitzer může být schopen pozorovat exoplanety menší než planeta Mars," říká Michael Werner, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. "Dokonce i po téměř 9 letech v kosmu družice pokračuje v pozorování a zásobuje nás novými a důležitými vědeckými informacemi."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Kepler, Spitzerův dalekohled


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »