Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.

Exoplaneta byla objevena pomocí efektu tzv. gravitační mikročočky, což je přírodní úkaz, který nastává tehdy, jestliže se bližší a vzdálenější hvězda dostanou do jedné přímky s pozemským pozorovatelem. Bližší hvězda pak působí jako obří čočka a na určitou dobu zesílí světlo vzdálenější hvězdy. Obíhá-li kolem bližší hvězdy "neviditelná" planeta, také ona může způsobit efekt gravitační mikročočky a rovněž zesílit světlo vzdálenější hvězdy. Z charakteru tohoto zjasnění lze vypočítat základní parametry jinak nepozorovatelné planety.

Tímto způsobem astronomové v roce 2003 zcela evidentně objevili další extrasolární planetu, a také byli schopni říci, kde se ve vesmíru nachází. Nastal však problém: která ze dvou vzdálených hvězd je mateřskou hvězdou objevené exoplanety? Která z pozorované dvojice hvězd je ta bližší? Nebylo tedy možné říci se stoprocentní pravděpodobností, kolem které z nich vlastně obíhá. Jejich světlo se vzájemně překrývalo.

V nedávné době provedli astronomové podrobnou analýzu mnoha snímků, které byly pořízeny pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Přesto, že HST pořídil fotografie hvězd téměř 2 roky po objevu exoplanety, vzhledem k pomalým vlastním pohybům jsou obě hvězdy zdánlivě stále ještě blízko sebe. Díky tomu, že fotografie byly pořizovány přes různé filtry, se však astronomům podařilo obě hvězdy rozlišit. Ukázalo se, že při pohledu ze Země jsou nyní od sebe vzdáleny 0,7 obloukové milisekundy a běžnými dalekohledy jsou vidět jako jedna hvězda. Tato vzdálenost se bude s postupem času zvětšovat.

Ta hvězda, která se nachází v popředí, a kolem níž obíhá již dříve objevená planeta, dostala katalogové označení OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L. Astronomům se také podařilo zjistit, že mateřská hvězda exoplanety je mnohem hmotnější a teplejší, než se očekávalo pro průměrnou hvězdu v naší Galaxii. Její hmotnost činí 63 % hmotnosti Slunce, zatímco hmotnost průměrné hvězdy se odhaduje pouze na 30 % hmotnosti Slunce. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 19 000 světelných let. Kolem ní obíhá exoplaneta - plynný obr - o hmotnosti 2,6krát převyšující hmotnost planety Jupiter. Z charakteru změn jasnosti vzdálenější hvězdy bylo také zjištěno, že tato obří planeta obíhá kolem své hvězdy v podobné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce.

Zdroj: spacenews.ru a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »