Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

HD209458b.jpg
Čtveřice autorů, vědců z Leicesterské univerzity, Institutu astronomie v Cambridge a Institutu věd kosmického teleskopu, vyslovila názor, že sluneční soustava může být konec konců ve vesmíru jedinečná. M.E.Beer, A.R.King, M.Livio a J.E.Pringle, zveřejnili předběžný tisk své práce, která bude publikována v magazínu NATURE. Nakonec bychom mohli být ve vesmíru i sami...

Během minulého desetiletí bylo objeveno více než 120 planet okolo dalších hvězd a to povzbuzovalo mnoho vědců k úvahám , že obyvatelné planety jako je ta naše, by mohly být ve vesmíru běžné. Ale pod záštitou Královské astronomické společnosti (RAS), nedávno zpracovaná studie říká - ještě jednou si to promyslete.

Martin Beer z Univerzity v Leicesteru, spolu se svými spolupracovníky argumentuje, že naše sluneční soustava může být ve vesmíru vysoce neobvyklá, ve srovnání s planetárními systémy ostatních hvězd. V předběžném tisku publikovaném na http://xxx.arxiv.org/pdf/astro-ph/0407476, poukazují na to, že všechny cizí planety, které jsme zatím objevili byly utvořeny úplně jiným postupem než náš svět. Jestli je tomu skutečně tak, jak říká Beer, "... tam nahoře nemusí nutně být mnoho dalších Zemí...".

Většina planet kolem dalších hvězd, byla objevena díky jejich gravitačnímu působení na mateřskou hvězdu. Jsou tedy příliš velké, hmotné a jejich dráhy příliš nevhodné pro to, aby na nich vznikl život, tak jak ho známe. Podobají se spíše našemu Jupiter nebo jsou dokonce ještě větší a většinou i teplejší.

Beer proto připomíná, že od té doby, co Koperník přemístil Zemi mimo středu vesmíru, astronomové podvědomě inklinovali k tomu předpokládat, že na našem místě ve vesmíru není nic zvláštního. Zdá se ale, že vůbec není vyloučena ani možnost, že náš planetární systém nemusí být až tak docela normální. Beer a jeho kolegové se domnívají, že je tomu právě tak a naše sluneční soustava není zrovna etalonem ostatních planetárních systémů.

Argumentují tím, jak zřejmě sluneční soustava vznikala. Uplatnily se zde dva až tři různé způsoby vzniku planet. Vnitřní planety naší sluneční soustavy se daly dohromady z malých kusů. Mrak plynu a prachu obklopující nově se tvořící Slunce se nahromadil do malých shluků, které se pak srážely, až se zformovaly skalnaté planetesimály. Teprve sloučení planetesimál vytvořilo skalnaté planety jako je Země a Mars nebo pevné jádro obřích planet jako je Jupiter, které pak přitahovalo plyn až se vytvořila silná a hustá atmosféra. Podle nedávno zveřejněných posledních objevů totiž způsob vzniku Jupiteru a Saturnu také neměl stejný princip.

Takový komplikovaný způsob ale není jediný jak může vzniknout sluneční soustava. Obří planety mohou kondenzovat přímo z plynného materiálu kolem hvězd a nabírat pak svojí vlastní gravitací další hmotu. Tímto postupem se ale tvoří výhradně obří planety a nezdá se, že by se spolu s tím mohly tvořit i menší skalnaté planety.

Je tedy jen otázkou, který ze způsobů vzniku planet a planetárních systémů je ve vesmíru obvyklejší. Nejlepším způsobem jak na to odpovědět je hledat dál a shromáždit ještě více pozorování, komentuje vlastní práci Beer. Jen tak se může dozvědět jak neobvyklou soustavou ve vesmíru opravdu jsme.

Zdroj: news@nature.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »