Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorován tranzit exoplanety ve hvězdokupě

Pozorován tranzit exoplanety ve hvězdokupě

Tranzit exoplanet v otevřené hvězdokupě NGC 6811  Autor: Michael Bachofner
Tranzit exoplanet v otevřené hvězdokupě NGC 6811
Autor: Michael Bachofner
Všechny hvězdy začínají svůj život ve skupinách. Většina z nich – včetně našeho Slunce – se zrodila v malých klidných seskupeních, která se poměrně rychle rozpadla. Jiné se vytvořily v obrovských a hustých houfech, které zůstávají pohromadě miliardy roků v podobě kulových hvězdokup. Uvnitř takovýchto bohatých a hustých hvězdokup se hvězdy navzájem ovlivňují s tisíci sousedními jedinci, přičemž intenzivní záření a silný hvězdný vítr prostupuje mezihvězdný prostor, který z okolí hvězd odstraňuje materiál pro vznik planet.

Takovéto prostředí vypadá jako nepravděpodobné místo pro hledání cizích světů (tj. planet). Přesto ve vzdálenosti 3 000 světelných roků od Země, v otevřené hvězdokupě NGC 6811 v souhvězdí Labutě astronomové objevili dvě planety menší než Neptun obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Objev publikovaný v časopise Nature ukazuje, že planety mohou vzniknout dokonce i v hustých hvězdokupách přeplněných hvězdami.

„Staré hvězdokupy představují hvězdné prostředí mnohem odlišnější, než v jakém se zrodilo Slunce a další hvězdy, u kterých byly objeveny planety,“ říká Soren Meibom (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA), hlavní autor článku. „Předpokládáme, že v takovémto stresujícím prostředí uvnitř husté hvězdokupy nemohly planety snadno vzniknout a dlouhodobě přežívat. Vzhledem k dlouhému časovému období bychom je neměli objevit.“

Dvě nové cizí planety byly nalezeny v datech z astronomické družice Kepler (NASA). Kepler má za úkol pátrat po exoplanetách, které tranzitují, tj. přecházejí před kotoučky mateřských hvězd. Během tranzitu poklesne jasnost hvězdy v závislosti na velikosti obíhající planety, což astronomům umožní vypočítat její velikost. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b jsou menší než 3 průměry Země, což odpovídá zhruba třem čtvrtinám průměru planety Neptun (tzv. mini-Neptun).

Z téměř 900 známých planet mimo Sluneční soustavu pouze čtyři exoplanety – co do hmotnosti podobné nebo větší než Jupiter – byly objeveny ve hvězdokupách. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b jsou nejmenšími planetami objevenými v seskupeních hvězd v naší Galaxii. Navíc se jedná o planety objevené pomocí tranzitní metody, která umožňuje určení jejich průměru.

Soren Meibom určil se svými spolupracovníky, že stáří hvězdokupy NGC 6811 může být asi jedna miliarda roků. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b tak patří do malé skupiny planet s přesně určeným stářím, vzdáleností a průměrem.

Vzhledem k počtu hvězd pozorovaných kosmickým dalekohledem Kepler v otevřené hvězdokupě NGC 6811 naznačuje objev dvou planet, že četnost a vlastnosti planet v otevřených hvězdokupách jsou v souladu s počtem planet obíhajících kolem jednotlivých hvězd v naší Galaxii (mimo hvězdokupy či asociace).

„Tyto planety můžeme zařadit mezi tzv. kosmické extrémofily,“ říká Soren Meibom. „Jejich objev ukazuje, že malé planety mohou vzniknout a přežívat přinejmenším miliardu roků dokonce i ve velmi chaotickém a nepřátelském prostředí.“

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NGC 6811, Kepler-67b, Kepler-66b, Exoplanety


4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »