Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně

Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně

Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03m s periodou necelé 4 dny. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů.

Hvězda XO-1 je velice podobná Slunci. Má prakticky stejný průměr i hmotnost a spektrální třídu G1V. Ve vzdálenosti asi 200 (+- 20) pc je její jasnost asi 11m. Leží v souhvězdí Severní Koruny na souřadnicích R.A. = 16h 02m 12s a Dec. = +28° 10 11 .

Obr. 1. Pole hvězdy XO-1 se 6 srovnávacími hvězdami v červené barvě

Planeta XO-1b je podobná planetě Jupiter, je ale poněkud větší (asi 1,3x) a lehčí (má hmotnost asi 0,9 MJ). Obíhá ale podstatně blíže ke své mateřské hvězdě, asi 0,04 AU a oběžná doba je pouhých 3,94 dne.

Přechod planety před hvězdným diskem trvá zhruba 3,5 hodiny. Pokud chceme přechod pozorovat, je vhodné měřit ještě nějakou dobu před i po přechodu. Jenže okamžiky přechodu pozorované z našeho území nastávaly na konci června, kdy je noc nejkratší a máme-li pozorovat celý úkaz, musí střed přechodu nastat co možná nejblíže půlnoci. I tak je nutné začít pozorovat ještě za šera a měřit až do svítání.

První vhodný termín na pozorování tranzitu XO-1b byl 17. června 2006, ačkoliv konec úkazu nastal až za svítání. Naneštěstí bylo zataženo a tak jsme čekali na 20. a 24. června.

20. června 2006 se obloha rozjasnila a noc se mimořádně vydařila. Ačkoliv v tuto roční dobu nenastává astronomická noc, velice čisté ovzduší rozptylovalo málo světla a obloha byla tmavá, i když ji osvětlovalo Slunce relativně nízko pod obzorem a blízký Zlín plný světelného smogu.


Předpokládaný pokles jasnosti o 0,03m je velice malý a na počátku pozorování jsme netušili, zda jsme vůbec schopni dosáhnout takové přesnosti. Výsledná světelná křivka ale ukazuje, že s kvalitní CCD kamerou a pečlivým zpracováním dat skutečně dokážeme takové úkazy pozorovat.

24. června jsme již věděli co nás čeká. Naneštěstí počasí bylo výrazně horší a druhá půlka noci byla vyloženě špatná. Přesto je i druhý pozorovaný tranzit XO-1b dobře zřetelný.


Ačkoliv jsme začali pozorovat ještě za soumraku, vstup planety a první pokles jasu se nám už nepodařilo zachytit.

K úspěšnému pozorování extrémně malých poklesů jasnosti hvězd způsobených přechody exoplanet je potřeba splnit dvě podmínky - je potřeba pozorovat přes červený filtr a je potřeba pečlivě pointovat, aby obraz sledované hvězdy i srovnávacích hvězd zůstával stále na stejných pixelech CCD čipu. Ačkoliv jsme druhou podmínku nesplnili, výsledky jsou velmi přesvědčivé. S požitím automatického pointeru můžeme očekávat další nárůst přesnosti měření.




O autorovi

Pavel Cagaš

Pavel Cagaš

Pavel Cagaš (*1966) je členem Zlínské astronomické společnosti. Na Hvězdárně ve Zlíně kterou navštěvoval od dětství, se věnuje občasným exkurzím pro školní skupiny a přednáškám pro širokou veřejnost. Je členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jejím velmi aktivním pozorovatelem. V roce 2011 se stal Astrofotografem roku ČAM za svůj snímek "Proměnný vesmír" (který pořídil s jeho kolegou Václavem Přibíkem)

Štítky: Exoplaneta


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní část mléčné dráhy ve Voticích

Foceno 20 na 21.12. Nikon d7200 + Samyang 16mm f/2 + Star Adventurer

Další informace »