Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety

planeclipse_art.jpg
Spitzerův kosmický teleskop poprvé přímo zaznamenal světlo planet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce. Až dosud byly extrasolární planety objevovány a zkoumány jen nepřímo. Většinou na základě gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo při přechodu planety přes hvězdu. Tentokrát jde o pozorování zákrytu planety její mateřskou hvězdou. Ačkoli se zdá, že oproti přechodu planety před hvězdou jde jen o malý rozdíl, někteří astronomové hovoří o začátku nové éry zkoumání planet.

Předchozí pozorování byla konána ve viditelném oboru a umožňovala zjistit hmotnosti, případně velikosti planet. Nyní můžeme přímo přoměřovat a porovnávat světlo extrasolárních planet. "Spitzerův teleskop nám poskytl novou účinnou techniku zkoumání teplot, atmosfér a trajektorií planet vzdálených stovky světelných let od Země," řekl Dr. Drake Deming z Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, hlavní autor studie jedné z planet, jež byly pozorovány Spitzerovým kosmickým teleskopem.

Spitzerův teleskop pozoroval záření dvou planet, jež patří do kategorie "horkých Jupiterů". Jsou to velcí plynní obři podobní největší planetě sluneční soustavy, kteří ovšem obíhají velmi blízko své hvězdy. Pohlcují její světlo a přeměňují je na infračervené záření. HD 209458b byla objevena v roce 1999 díky gravitačnímu "popotahování" za svou mateřskou hvězdu a záhy se ukázalo, že rovina její oběžné dráhy je orientovaná tak, že pozorovatelům na Zemi planeta občas prochází před hvězdou nebo mizi za ní. Planeta TrES-1 (alias GSC 02652-01324) byla dokonce objevena díky přechodu přes svou mateřskou hvězdu v rámci projektu Trans-Atlantic Exoplanet Survey, který vede Dr. David Charbonneau z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

planeclipses.jpg
Obě planety obíhají těsně okolo hvězd velmi podobných Slunci a jsou prakticky stejně veliké jako Jupiter, takže jejich vlastní světlo se v záři hvězd ztrácí. Aby astronomové odlišili světlo planet od světla hvězd, pozorovali v infračerveném oboru, kde Slunci podobné hvězdy svítí přece jen o poznání méně než ve viditelném oboru a planety naopak vydávají vlastní tepelné záření. Navíc si pomohli následujícím trikem: nejprve zaznamenali světlo hvězdy i se světlem planety dohromady, poté počkali, až se planeta schová za hvězdu, a zaznamenali světlo samotné hvězdy. Po odečtení obou signálů zbylo světlo planety. Podstatný rozdíl oproti přechodu planety před hvězdou je v tom, že planeta se za hvězdu schová úplně celá, takže přesně víme kolik světla v dané vlnové délce připadá právě na planetu.

Pozorování obou planet potvrdilo, že horcí Jupiteři jsou opravdu horcí: 1000 K, resp. 1300 K. Budoucí pozorování v různých vlnových délkách infračerveného záření by měla přinést informace o složení atmosfér a případném větru. Spitzerův infračervený kosmický teleskop je ideální pro studium extrasolárních planet do vzdálenosti 500 světelných let od nás. Z více než 150 dnes známých extrasolárních planet víme o sedmi, které prodělávají zákryty mateřskou hvězdou, a z těchto sedmi pouze dvě spňovaly kritérium vzdálenosti. Astronomové doufají, že s dalšími objevy planet mimo sluneční soustavu bude vhodných kandidátek na průzkum Spitzerovým teleskopem přibývat. V budoucnu by měl cizí planety pozorovat Terrestrial Planet Finder, kosmický interferometr schopný detekovat planety velikosti Země. Optimisté předpokládají jeho start v roce 2016.

Zdroje: www.spitzer.caltech.edu, Extra-solar Planets Catalog
Převzato: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa P41 Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa se nachází ve Velké medvědici.Jasno,mírný vítr.Magnituda cca 8.Dne 24.3.2017.

Další informace »