Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velký objev malého dalekohledu - extrasolární planeta

Velký objev malého dalekohledu - extrasolární planeta

scope_new.jpg
Lov extrasolárních planet byl až doposud možný jen velmi velkými dalekohledy, schopnými detekovat jen minimální změny v okolí vzdálených hvězd, které by ukazovaly na přítomnost planet. Nyní ale tým astronomů nalezl svoji první extrasolárních planetu za použití dalekohledu o průměru jen 10 cm (!!!). Nová planeta o velikosti Jupiteru, se nachází u hvězdy vzdálené 500 světelných roků od Země. Byla objevena použitím metody průchodu, která hledá periodické poklesy v jasu hvězdy, když planeta přechází mezi ní a pozorovacím místem na Zemi, stejně jako se to stalo při letošním přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Tým astronomů pozoroval přibližně 12.000 hvězd, ze kterých nakonec vybrali 16 kandidátů na planety. Ty pak sledovali ve spolupráci s velkými hvězdárnami, aby potvrdili nebo vyvrátili svá podezření.

Ještě patnácti lety, ani největší teleskopy na světě nedokázaly odhalit planetu obíhající okolo jiné hvězdy než u našeho Slunce. Dnes tedy už teleskopy, ne o mnoho větší než ty, které jsou dostupné v obchodních domech, ukazují jak jsou schopny odhalovat předtím neznámý svět. Nově nalezená planeta byla objevena malým, jen 4 palcovým (cca 10 cm) dalekohledem a to ukazuje, že jsme možná na prahu nového období v hledání planet mimo sluneční soustavu. V tomto smyslu se vyjádřil Guillermo Torres z Harvard-Smithsonian střediska pro astrofyziku (CfA), spoluautor experimentu.

Výzkum je k dispozici online na http://arxiv.org/abs/astro-ph/0408421 a je publikován v aktuálním vydání Astrophysical Journal Letters.

vert0427_med.jpg
Zveřejněný objev je objevem první extrasolární planety pomocí přehlídky mnoha tisíc relativně jasných hvězd na velké části oblohy. Přehlídka byla vykonána pomocí Trans-Atlantic Exoplanet Survey (TrES), sítě malých dalekohledů, která byla navržena právě za účelem hledat planety obíhající okolo jasných hvězd. Tým vědců pracoval pod společným vedením Davida Charbonneau (CfA/Caltech), Timothy Browna z Národního střediska pro atmosférický výzkum (NCAR) a Eduarda Dunhama z Lowellovy observatoře. Počáteční podpora pro síť TrES přišla z NASA/JPL a Kalifornského institutu technologie (Caltech).

Ačkoli malé teleskopy sítě TrES udělaly počáteční objev, další sledování a pozorování už muselo být vykonáno ve větších zařízeních, zejména na observatoři W.M.Keck na Havaji, kterou užívá Kalifornská univerzita, Caltech i NASA a která disponuje dvěma největšími teleskopy na Havaji. Toto pozorování bylo pro potvrzení objevu nezbytné.

Nově nalezená planeta má velikost přibližně našeho Jupiteru. Nalézá se u jedné z hvězd v souhvězdí Lyra, ve vzdálenosti 500 světelných let od Země. Svoji hvězdu oběhne jednou za 3,03 dne, ve vzdálenosti jen 6,4 milionu kilometrů, tedy mnohem blíže a rychleji než např. planeta Merkur obíhá naše Slunce.

Aby jste byli úspěšní při hledání planet metodou průchodů, musí se prohlížet velmi mnoho hvězd, protože vidět průchod planety přes celý disk vzdáleného slunce (nebo jeho většinu), tedy když oběžná dráha planety leží přibližně v rovině pozorování ze Země, je vlastně náhoda. Je dobré prohlížet omezené oblasti oblohy a soustředit se na slabší hvězdy, protože ty jsou běžnější. Tím se zvyšuje šance na nalezení přechodového systému. Taková poučka ovšem nejlépe platí pro velké a samostatné dalekohledy. Síť TrES, protože má k dispozici, díky mnoha malým a relativně levným dalekohledům, mnohem větší množství pozorovacího času, než jednotlivý dalekohled, se naopak soustředí na hledání planet u velkého množství jasnějších hvězd a na mnohem větší části oblohy. Důvod je prostý. Jasnější hvězdy se takovým zařízením snadněji sledují přímo.

Je skoro paradoxní, že malé teleskopy, pokud se užívá k hledání planet právě metoda průchodu, jsou o mnoho schopnější než jeden, byť velmi velký dalekohled. A toto poznání přichází právě v čase, kdy astronomové již plánují postavit dalekohled o průměru 100 metrů, řekl Roi Alonso z Astrofyzikálního institutu na Kanárských ostrovech (IAC), který novou planetu objevil.

Nejvíce, z dnes známých 124 extrasolárních planet, bylo objeveno za použití "Dopplerovy metody", kterou se planeta hledá spektroskopicky, podle svého gravitačního účinku na hvězdu, ale to se může brzy změnit.

Přehled TrES zkoumal přibližně 12.000 hvězd v oblasti 36 čtverečných stupňů oblohy. Roi Alonso, z nich identifikoval 16 možných kandidátů na planetární přechod.

Po zkompletování seznamu těchto kandidátů na konci letošního dubna, použiti objevitelé teleskopy CfA na Whipple Observatory v Arizoně a na Oak Ridge Observatory v Massachusetts pro získání dalších fotometrických pozorování, stejně jako spektroskopických pozorování, aby se ze seznamu vyloučily dvojhvězdy.

Během dvou měsíců, se pak tým zacílil na nejvíce slibného kandidáta, kterého pozoroval Torres a Sozzetti pomocí 10 metrového dalekohledu Keck I. v pozorovacím čase poskytnutém NASA.

Objevená planeta je, až na oběžnou dráhu a povrchovou teplotu okolo 815°C, pozoruhodně normální, jak se o ní objevitelé vyjádřili. Planeta, kterou pojmenovali TrES-1, je 124 extrasolární planetou v pořadí. Je stejně velká a hmotná jako Jupiter. Je to pravděpodobně plynový obr složený hlavně z vodíku a helia, nejběžnějších prvků ve vesmíru.

Zdroj: Harvard CfA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »